Alokázie 'Yucatan Princess' Alocasia 'Yucatan Princess'

Detailní popis produktu

Alokázie 'Yucatan Princess' - tropický kultivar pěstovaný především pro list a robustní, tmavě červené až hnědavé řapíky. V zahradnické praxi se uvádí jako výběr rozšířený díky tkáňovým kulturám v USA na počátku 10. let 21. století. Vytváří velké, srdčité až štítovité čepele s lesklým, tmavě šedo zeleným lícem a purpurovým rubem, často s jemně zvrásněnou texturou. V dospělosti v nádobě obvykle dosahuje 1–1,5 m výšky i šířky, růst je nejrychlejší od jara do konce léta. Květenství se v interiéru objevuje zřídka a nemá výraznou okrasnou hodnotu. Kultivar se uplatní jako solitéra v obývacím prostoru, zimní zahradě nebo v interiéru s vyšší vlhkostí, dobře ladí s jemnolistými kapradinami a s rody Calathea nebo Philodendron. Pletiva obsahují šťavelany, proto je rostlina při požití jedovatá. Listy mohou v dobrých podmínkách dorůstat zhruba 40–60 cm, což se projeví i potřebou stabilního květináče. Pro estetický efekt se často pěstuje jako jediná rostlina v nádobě, kde vynikne kresba žilnatiny a barva řapíků. V mírných zimách se může růst zpomalit a část starších listů se postupně zatahuje.

Pěstování:  Alokázie jsou tropické áronovité rostliny pěstované v ČR převážně jako pokojové nebo přenosné nádobové. Nejlépe prospívají na světlém místě s rozptýleným světlem, bez ostrého poledního slunce a bez studeného průvanu. Vhodné je teplé mikroklima s vyšší vzdušnou vlhkostí kolem 50–70 %, stabilní teplota 18–28 °C a minimum dlouhodobě pod 15 °C. Mrazuvzdornost je 0 °C, chladnější podmínky vedou k útlumu růstu, u některých kultivarů k zatažení do hlíz. Substrát se volí vzdušný a rychle odvodňující, například směs rašeliny či kokosového vlákna, kůry a perlitu, s drenáží na dně nádoby. Doporučené pH je mírně kyselé 5,5–6,5. Zálivka bývá pravidelná, ale až po mírném proschnutí povrchu, kořenový bal nemá zůstávat trvale mokrý. V zimě se zálivka obvykle omezuje podle teploty a světla. Hnojení se provádí od března do září mírnými dávkami vyváženého hnojiva 1× za 10–14 dní, v zimě jen výjimečně. Řez se omezuje na odstranění žloutnoucích listů u báze, mulč v interiéru nahrazuje vrstva keramzitu nebo kůry pro stabilnější vlhkost a čistý povrch. Pěstování v nádobě je standard, přesazování se hodí na jaře každých 12–24 měsíců. Letnění venku je možné od května do září v polostínu a v závětří, po postupném otužení. Kvetení v bytě není pravidelné, objevuje se spíše u vyzrálých rostlin v teple a dobrém světle. Sucho snášejí špatně, první reakcí bývá svěšení listů a zasychání okrajů. Pro začátečníky je klíčová drenáž, střídmá zálivka a kontrola škůdců, nejčastěji svilušek, třásněnek a červců, při přemokření hrozí hniloby kořenů. V nádobách se jako rozestup mezi rostlinami volí přibližně 60–100 cm podle velikosti kultivaru, aby listy měly prostor a lépe osychaly.

Autor: Kristýna | Revize: 21.02. 2026