Árón italský 'Marmoratum' - Arum italicum 'Marmoratum' Arum italicum 'Marmoratum'

Detailní popis produktu

Árón italský 'Marmoratum' - hlíznatá trvalka z čeledi áronovitých, rozšířená ve Středomoří a na západě Asie, kde roste v podrostu křovin a světlých lesů na humózních půdách. Kultivar 'Marmoratum' je ceněn pro zimní efekt listů. Vytváří trsy vysoké přibližně 25–35 cm, listy jsou šípovité až srdčité, 20–30 cm dlouhé, leskle tmavozelené s krémově bílou mramorovanou žilnatinou. Listy se objevují na podzim a v mírných zimách přetrvávají, v létě rostlina často zatahuje. V dubnu a květnu se nad listy objevují zelenožluté toulce s klasy, po odkvětu se postupně vyvíjejí klasy bobulí, které se vybarvují do oranžově červené a nejčastěji zdobí od července do září. Rostlina obsahuje dráždivé látky a je jedovatá při požití, mléčná šťáva může dráždit kůži, proto se uplatní spíše v přírodních a lesních výsadbách mimo dětská hřiště. Při práci se doporučuje použít rukavice, zejména při dělení hlíz. V kompozicích dobře doplňuje čemeřice, jaterníky, kapradiny a stínomilné okrasné trávy, zajímavý je i kontrast s tmavolistými dlužichami. 

Pěstování:  V našich podmínkách se nejlépe daří v polostínu až stínu, ideálně v závětří, kde zimní listy méně trpí mrazem a vysycháním. Půda bývá vhodná humózní, výživná, trvale mírně vlhká, ale dobře propustná, s pH přibližně 6,0–7,5. Výsadba hlíz se provádí nejčastěji na podzim, u kontejnerovaných rostlin je možné období březen až říjen. Zálivka se vyžaduje hlavně po výsadbě a během suchých zim bez sněhu, naopak dlouhodobé zamokření podporuje hniloby hlíz. V letním období klidu se zálivka obvykle omezuje, aby hlízy nezůstávaly ve studené mokré půdě. Na jaře se osvědčuje lehké přihnojení kompostem, v létě po zatažení není hnojení potřeba. Množení je možné dělením hlíz v době vegetačního klidu. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se v našich podmínkách udává přibližně do -28°C, zimní listy však mohou při holomrazech poškodit a obnovují se na jaře. Na velmi exponovaných místech se osvědčuje zimní kryt z chvojí, který omezí vysychání listů větrem. Pro zapojení porostu se vysazují zhruba 8–12 rostlin na m², rozestupy přibližně 30–35 cm. Mezi časté škůdce patří slimáci, kteří mohou poškozovat mladé listy, choroby se objevují spíše při přemokření. Bobule jsou dekorativní, ale nejedlé, a po dozrání se často drží v klasech několik týdnů. Vhodné je ponechat suché listí jako zimní mulč, který chrání hlízy a zároveň udržuje půdu kyprou. Květenství se obvykle nepoužívá k řezu, vůně je nevýrazná a rostlina zaujme hlavně olistěním.

Autor: Kristýna | Revize: 11.02.2026