Aukuba japonská Aucuba japonica

Detailní popis produktu

Aukuba japonská - stálezelený keř z čeledi garyovitých (Garryaceae) pocházející z vlhkých lesů a křovin východní Asie, zejména z Japonska, Koreje a Číny. Vytváří hustý, široce keřovitý habitus s kožovitými, lesklými listy, které dobře odrážejí světlo i v hlubším stínu. Listy bývají 8–20 cm dlouhé, eliptické, s jemně pilovitým okrajem, u některých zahradních forem se objevuje žluté skvrnění. V březnu až dubnu se na koncích výhonů objevují drobné, purpurově zbarvené květy. Druh je většinou dvoudomý, proto se červené bobule tvoří na samičích rostlinách po opylení blízkým samčím jedincem. Plody často vytrvávají do zimy. Růst je pomalý až střední, obvykle 10–25 cm za rok. Do kompozic se hodí k mahoniím, brslenům, rododendronům, kapradinám a hostám, v městské zeleni vyniká i díky toleranci znečištěného ovzduší. Pro jisté nasazení bobulí se volí výsadba samičí i samčí rostliny v dosahu hmyzu, v opačném případě keř zůstává dekorativní především olistěním.

Pěstování: Nejlépe prospívá v polostínu až plném stínu, na slunci může docházet k černání či spálení listů, zejména v zimě a předjaří při kombinaci slunce a mrazu. Půda vyhovuje humózní, živná, rovnoměrně vlhká, ale propustná, s doporučeným pH přibližně 5,5–7,2, na těžkých a zamokřených půdách se zvyšuje riziko poškození kořenů. Výsadba se v ČR provádí nejčastěji na jaře od března do května nebo na podzim v září a říjnu. Zálivka je důležitá v prvních dvou sezonách, po zakořenění keř zvládá i sušší stín. Hnojení kompostem nebo pomalu rozpustným hnojivem na jaře podporuje hustotu olistění. Řez se omezuje na jarní průklest a zkrácení výhonů po zimě, rostlina dobře obráží i ze staršího dřeva. Pěstování v nádobě je možné v chráněném koutě s pravidelnou zálivkou a drenáží. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se v našich podmínkách pohybuje přibližně kolem -23 až -24 °C, mladé keře ocení zimní kryt a stanoviště bez zimního slunce. Plody i listy jsou při požití mírně jedovaté, proto se hodí zvýšená opatrnost u dětí. Pro živý plot se rostliny vysazují přibližně 0,8–1,2 m od sebe podle cílové hustoty. Vhodné je mulčování kůrou, které stabilizuje vlhkost a omezí výkyvy teplot u kořenů. V zimě při bezmrazých obdobích prospívá mírná zálivka. Z chorob se může objevit skvrnitost listů a při dlouhodobém přemokření hniloba kořenů, ze škůdců mívají význam mšice a puklice. Větrné, vysychavé polohy zhoršují zimní vzhled listů, proto je výhodné závětří.

Autor: Nikol | Revize: 17.2. 2026