Banánovník 'Dwarf Cavendish' Musa 'Dwarf Cavendish'

Detailní popis produktu

Banánovník 'Dwarf Cavendish' - exotická, dekorativní rostlina, známá jedlá odrůda banánovníku pěstovaná po celém světě pro sladké plody i výrazný tropický vzhled. Původ skupiny Cavendish souvisí s pěstováním v anglických sklenících v 19. století, samotná odrůda 'Dwarf Cavendish' patří k nižším formám této skupiny. Nejde o dřevinu, ale o vytrvalou bylinu s mohutným oddenkem a nepravým kmenem složeným z listových pochev. V nádobě a v českých podmínkách dorůstá obvykle 1,5–3 m výšky a asi 1–2 m šířky, ve vytápěném skleníku může být větší. Listy jsou široké, svěže až sytě zelené, často s vínově purpurovými skvrnami na mladých listech, které se později ztrácejí. Každý list může být dlouhý přes 1 m a vítr jej snadno třepí, což je pro banánovník přirozené. Starší, dobře narostlé rostliny mohou vytvořit převislé květenství s červenofialovými listeny a následně hrozen jedlých, bezsemenných plodů. Plody vznikají bez opylení, jsou kratší než u vysokých obchodních klonů, mají krémovou dužninu a sladkou chuť. V našich podmínkách se však plodnosti dosahuje hlavně v zimních zahradách, sklenících nebo velmi teplých interiérech. Okrasná hodnota stojí především na velkorysém olistění, rychlém růstu a tropické siluetě.

Pěstování: Pro pěstování v ČR se uplatňuje plné slunce a teplé závětří, kde se listy méně trhají a pseudokmen lépe vyzrává. Půda vyhovuje hlubší, humózní a propustná, v létě trvale vlhčí, v zimě spíše sušší, orientačně pH 6,0–7,5. Důležitá je drenáž a omezení zimního přemokření, protože oddenek snadno zahnívá. V sezóně rostlina roste rychle při pravidelné zálivce a přihnojení, nejlépe s vyšším podílem draslíku. Výsadba se provádí po odeznění mrazů, nejčastěji v květnu, u kontejnerovaných rostlin i v létě. Listy obvykle namrzají už kolem -2 °C a pseudokmen snáší jen krátkodobě asi -4 °C, proto se venku pěstuje hlavně se suchým zimním krytem. Při zateplení a udržení oddenku v suchu může podzemní část přežít přibližně -10 až -12 °C, v chladnějších oblastech bývá jistější přezimování v nádobě ve světlém prostoru bez mrazu. Pro solitéru se ponechává rozestup 1,5–2 m, ve skupině obvykle 1 rostlina na 2–3 m². Nejčastější potíže představují slimáci na mladých listech a svilušky při zimování v teple. V nádobě prospívá v objemnějším květináči s drenáží, na léto se umisťuje na slunce a během horka se zalévá i denně, aby listy neztrácely turgor. Na zimu se zálivka výrazně omezí a udržuje se jen mírná vlhkost substrátu, ideálně při 2–8 °C, kdy rostlina přejde do klidu. Při venkovním zazimování se trs po prvních mrazících obvykle obloží suchým listím nebo slámou a obalí prodyšným materiálem, aby dovnitř nepronikala voda. Na jaře se odstraňují zmrzlé části a nové listy rychle vyrůstají z báze.

Autor: Nikol | Revize: 1.4. 2026