Banánovník lotosový Musella lasiocarpa

Detailní popis produktu

Banánovník lotosový - pochází z horských oblastí jihozápadní Číny, zejména z provincie Jün-nan, kde roste na svazích a v řídkých lesích ve vyšších polohách. V kultuře se pěstuje jako okrasný kultivar z čeledi banánovníkovitých, ceněný pro kompaktní vzrůst a nápadné květenství. Z překrývajících se listových pochev vytváří kuželovitý nepravý kmen a pevné, vzpřímené, šedozelené až zelené listy. V létě, nejčastěji od června do srpna, se na vrcholu stonku objevuje vzpřímené květenství s voskovými, sytě žlutými listeny, které připomíná lotos a udrží barvu po mnoho týdnů až měsíců. V teplém létě se květenství může objevovat postupně a v zahradě drží dekor po velkou část sezóny. Na jedné rostlině se obvykle tvoří jen několik květenství, a proto vynikne jako solitéra v nádobě, u vstupu, na chráněné terase nebo v teplém záhonu mezi dosnami, okrasnými travami či bohyškami. Plody se v našich podmínkách většinou netvoří, případně mají mnoho semen a nejsou cílem pěstování. Kultivar ochotně odnožuje, takže časem vzniká menší trs. Nesmíme ale zapomínat, že se jedná o tropickou rostlinu a proto jej v našich podmínkách pěstujeme ve většině případů jako přenosnou rostlinu. Velké stromy se mohou přemístit ven, ale je nutné provádět kvalitní zimní ochranu. Ideální umístění na zimu je například  zimní zahrada.

Pěstování: Pro pěstování Musella lasiocarpa je vhodné plné slunce až lehký polostín a závětrné, teplé mikroklima, ideálně u jižní nebo západní stěny. Půda se osvědčuje humózní, živná a stále mírně vlhká, ale dobře odvodněná, s pH přibližně 6,0–7,5. V těžších půdách pomáhá drenážní vrstva z kameniva a příměs kompostu. Během vegetace se uplatňuje pravidelná zálivka a přihnojení s vyšším podílem dusíku, v nádobách častěji v menších dávkách. Jako mulč se používá listovka, sláma nebo kůra, které stabilizují vláhu a chrání krček. Poškozené listy se odstraňují, aby se omezil rozvoj houbových chorob. V interiéru při přezimování se mohou objevit svilušky, venku bývají problémem mšice a slimáci na mladých listech. V podmínkách ČR se nejspolehlivěji přezimuje v nádobě světle a chladně při 5–12 °C, se zálivkou omezenou na udržení mírně vlhkého balu. V chladném zimovišti je běžné částečné zatažení listů a na jaře znovu obrazí. Ve volné půdě přežívají jen dobře zakořeněné rostliny v teplých polohách při suchém zimním krytu, nadzemní část bývá poškozena už kolem -5 °C, oddenek může krátkodobě snést přibližně -10 °C, pokud půda nepromrzá. Výsadba do záhonu se v praxi plánuje po odeznění jarních mrazíků, nejčastěji v dubnu až červnu. V dospělosti dorůstá přibližně 1–1,5 m na výšku a 0,5–1 m do šířky, doporučený rozestup je 80–100 cm, což odpovídá zhruba 1–2 rostlinám na m².

Autor: Kristýna | Revize: 19.02. 2026