Bergénie srdčitolistá - Bergenia cordifolia

Detailní popis produktu

Bergénie srdčitolistá - oddenkatá trvalka z čeledi lomikamenovitých, původem z chladnějších oblastí Sibiře a přilehlé střední Asie. V přírodě roste na lesních okrajích, v řídkých křovinách i na kamenitých svazích, kde je půda po dešti vlhká, ale rychle odvodněná. Tvoří husté růžice kožovitých, okrouhle až srdčitě tvarovaných listů dlouhých zhruba 15–20 cm. Olistění zůstává přes zimu, na podzim a v zimě se často vybarvuje do bronzových až červenofialových tónů, takže záhon nepůsobí prázdně ani mimo sezonu. V dubnu a květnu vyrůstají nad listy pevné stvoly vysoké obvykle 30–40 cm s hustými latami drobných zvonkovitých květů v růžové barvě. Po odkvětu se tvoří tobolky se semeny, v zahradě však dominuje hlavně struktura listů. Listy se používají také do aranžmá a v tradičním bylinářství se sušené listy některých bergénií využívaly do čajových směsí díky vyššímu obsahu tříslovin, bez zdravotních tvrzení. V kompozici se bergénie dobře propojuje s hostami, kapradinami, čemeřicemi, dlužichami nebo barvínkem, v přirozenějších výsadbách i s okrasnými travami. Dospělý trs dorůstá přibližně 30–40 cm na výšku a 40–50 cm do šířky, rozrůstá se pomalu pomocí plazivého oddenku a vytváří souvislé polštáře vhodné i na obruby.

Pěstování: Preferuje polostín až stín pod řídkými korunami, v chladnějších polohách ČR prospívá i na slunci, pokud půda nevysychá do prachu. Nejlépe vyhovuje humózní, středně vlhká a dobře propustná zemina, dlouhodobé zamokření může vést k hnilobám oddenků. Doporučené pH je přibližně 6,0–7,5, rostlina však snáší i širší rozmezí, pokud je půda strukturální. Výsadba kontejnerovaných rostlin bývá vhodná od března do října, nejlépe na jaře nebo na začátku podzimu. Po výsadbě je důležitá pravidelnější zálivka, po zakořenění zvládá i kratší sušší období, zejména v polostínu. Hnojení bývá střídmé, obvykle postačí jarní vrstva kompostu a lehký mulč, který udržuje rovnoměrnou vlhkost. Řez se omezuje na odstranění poškozených listů na konci zimy a odstřižení odkvetlých stvolů. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se v našich podmínkách pohybuje přibližně do -30 °C, časně rašící květní stvoly mohou poškodit pozdní mrazy. Rozestupy se volí 35–40 cm, do půdopokryvné výsadby se počítá přibližně 7 rostlin na m². Ze škůdců se občas objevují slimáci a plzáci, v těžkých a přemokřených půdách houbové hniloby. V nádobě se uplatní v širším květináči s drenážní vrstvou, kde udrží tvar i bez častého přesazování, a dobře vypadá také u kamenů nebo na okrajích cest.

Autor: Nikol | Revize: 19.1. 2026