Blahokeř trojmý Clerodendrum trichotomum

Detailní popis produktu

Blahokeř trojmý - opadavý keř až nízký strom z čeledi hluchavkovitých, pocházející z východní Asie. V zahradách se pěstuje pro pozdní kvetení, výraznou vůni a neobvyklé plody. Habitem bývá vícekmenný, s tendencí tvořit odnože, takže časem vytváří širší keř. V podmínkách ČR se nejčastěji pohybuje kolem 2–3 m na výšku i do šířky, v teplých mikroklimatech může růst i jako vyšší solitér. Listy jsou vstřícné, vejčité až široce kopinaté, běžně 12–20 cm dlouhé, s celokrajným až mělce zubatým okrajem. Při rozemnutí uvolňují specifické, pronikavé aroma, které je pro druh typické. Od srpna do září se v koncových chocholících objevují bílé trubkovité květy s dlouhými tyčinkami, usazené v kalichu, který se během dozrávání plodů zbarvuje do růžově purpurových tónů. Květenství mívají průměr přibližně 15–20 cm a bývají výrazně navštěvovaná motýly i včelami. Po odkvětu se od září do října vyvíjejí nápadné, tyrkysově až sytě modré peckovice, které kontrastují s purpurovým kalichem a na keři vydrží řadu týdnů. Plody jsou okrasné a běžně se nekonzumují. Rostlina dobře zapadá do přírodně laděných kompozic s travinami, třapatkami, rozchodníky nebo kalinami, kde svislé stonky a barevné plody působí jako pozdní akcent sezóny.

Pěstování: Prospívá nejlépe na teplém, slunném až lehce přistíněném stanovišti v závětří, například u jižní nebo západní stěny domu. Vyhovuje mu hlubší, humózní, živná a dobře propustná půda, středně vlhká, bez dlouhodobého přemokření. Vhodné je mírně kyselé až neutrální pH, na těžkých jílovitých nebo zásaditých půdách se doporučuje zlepšení příměsí kompostu a hrubšího materiálu pro lepší drenáž. Keře v nádobách se zalévají pravidelněji, ale nesnášejí stojatou vodu v podmisce. Hnojení se provádí na jaře a začátkem léta běžným hnojivem pro okrasné keře, pozdější přísun dusíku se omezuje, aby letorosty lépe vyzrály. V teplejších oblastech ČR snáší blahokeř mrazy přibližně do −18 °C, ve velmi chladných zimách může namrzat vrchní část výhonů. V chladnějších polohách se doporučuje zimní kryt kořenové zóny silnější vrstvou mulče a co nejchráněnější poloha. Na jaře se odstraňují namrzlé nebo příliš zahušťující větve, rostlina dobře obrůstá z nižších pupenů i z báze. Rozestupy při výsadbě větších keřových skupin se volí přibližně 1,5–2,5 m mezi rostlinami podle cílové velikosti keřů. Choroby a škůdci nebývají významným problémem, při dlouhodobém přemokření však může trpět hnilobami kořenů a špatným vyzráváním dřeva, což snižuje mrazuvzdornost.

Autor: Nikol | Revize: 21.2. 2026