Bobkovišeň lékařská 'Greentorch' Prunus laurocerasus 'Greentorch'

Detailní popis produktu

Bobkovišeň lékařská 'Greentorch' - stálezelená dřevina původem z jihovýchodní Evropy a Malé Asie, ceněná pro husté olistění a dobrou snášenlivost řezu. Kultivar 'Greentorch' je evropsky registrovaný, licenčně chráněný výběr, popisovaný jako kompaktní „zelený plamen“ s úzkým, dobře větveným růstem. V dospělosti dosahuje přibližně 2–2,5 m na výšku a 0,8–1,4 m na šířku, takže se hodí pro menší zahrady, předzahrádky i užší živé ploty. Listy jsou kožovité, sytě zelené a lesklé, obvykle 8–10 cm dlouhé, na výhonech drží i přes zimu. V dubnu a květnu se objevují vzpřímená květenství drobných krémově bílých květů, jemně vonných a atraktivních pro opylovače. Po odkvětu se mohou vytvořit tmavé peckovice, nejsou určeny ke konzumaci. Rostlina je jedovatá, zejména listy a semena obsahují kyanogenní glykosidy. Celkově je bobkovišeň oblíbeným prvkem do živých plotů, tvoří hustý a nepropustný keř.

Pěstování: Nejlépe prospívá na slunci až v polostínu, v teplejších oblastech snese i světlejší stín. Pro zimní jistotu bývá vhodné závětří a chráněné mikroklima mimo vysušující vítr a ostré předjarní slunce. Vyhovuje humózní, živná a propustná půda s rovnoměrnou vlhkostí, dlouhodobé zamokření zvyšuje riziko odumírání kořenů, proto je důležitá drenáž. Doporučuje se pH přibližně 5,5–7,0. Výsadba probíhá obvykle březen–listopad podle počasí, po výsadbě je klíčová pravidelná zálivka a u stálezelených rostlin také zimní zálivka během oblevy. Po zakořenění snáší krátkodobé přísušky, delší sucho se však může projevit zasycháním okrajů listů, proto pomáhá celoroční mulč z kůry či listovky. Hnojení na jaře kompostem nebo pomalu rozpustným hnojivem pro stálezelené dřeviny podporuje hustotu olistění, přehnojení dusíkem zvyšuje náchylnost k namrzání. Řez je dobře snášen, u živých plotů se provádí nejčastěji po odkvětu nebo koncem léta. Kvetení připadá zpravidla na duben–květen, tmavé plody dozrávají na konci léta až na podzim a nejsou určeny ke konzumaci. Mrazuvzdornost se uvádí podle zdrojů nejčastěji v rozmezí –15 až –23 °C, otužilejší kultivary mohou být hodnoceny i níže, mladé výsadby profitují z mulče. Pro živý plot se ponechává rozestup přibližně 50–80 cm podle vzrůstu kultivaru. V nádobě se pěstuje ve větším objemu substrátu s drenáží, s pravidelnou zálivkou a zimní ochranou nádoby proti promrznutí. Z chorob se mohou objevit skvrnitosti a dírkovitost listů, ze škůdců mšice nebo lalokonosec, potíže omezuje nepřemokřené stanoviště a vyrovnaná výživa.

Autor: Kristýna | Revize: 13.02.2026