Borovice Banksova 'Banská Štiavnica'

Detailní popis produktu

Borovice Banksova 'Banská Štiavnica' - pochází ze severní části Severní Ameriky, kde roste na chudých, často suchých písčitých a štěrkovitých stanovištích s chladnými zimami. Kultivar 'Banská Štiavnica' vznikl jako výběr z čarovějníku nalezeného na Slovensku v roce 1988 a vytváří kompaktní, nepravidelně keřovitý až úzce kuželovitý habitus. V našich podmínkách obvykle dorůstá 0,8–1,5 m výšky a 0,8–1,3 m šířky, roční přírůstky se často pohybují kolem 5 cm. Letorosty bývají různě pokřivené a pupeny jsou nápadně pryskyřičnaté. Jehlice jsou ve svazečcích po dvou, 2–3 cm dlouhé, mírně pokroucené a světle až středně zelené. V květnu a červnu se objevují nenápadné žlutavé samčí šištice a později drobné hnědé šišky, často ve dvojicích. Uplatnění nachází ve skalkách, vřesovištích, štěrkových výsadbách, na střešních zahradách i v nádobách a díky krátkým jehlicím se hodí i k tvarování do bonsají. Nenáročný na pěstování a vyznačuje se dobrou odolností vůči mrazu. Kultivar se uplatňuje jako solitéra ve štěrkových a vřesovištních výsadbách, v popředí vyšších jehličnanů, podél cest i v městských zahradách, kde přináší celoroční strukturu, barvu a výrazný svislý akcent.

Borovice Banksova - velmi atraktivní jehličnan, nepravidelného vzrůstu, pocházející ze Severní Ameriky. Řadí se mezi krátkověké borovice, dožívá se přibližně 100 let. Dorůstá do výšky okolo 20 m. Má nepravidelné větvení, šišky vyrůstají po dvou kusech, vzpřímeně. Jejich barva je hnědá, postupem času se zbarvení mění na šedou. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou, jsou dlouhé 2-5 cm a svěže zelené. Tato borovice se vyznačuje měkkým dřevem, které se dobře rozkládá, hojně se využívá jako palivové dřevo. Je zcela nenáročná na pěstování. Jelikož snáší velmi dobře i špatné podmínky a jakýkoliv typ půdy, je tento kultivar velice oblíbený. 

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 29.12.2025