Borovice Banksova 'Schneverdingen' Pinus banksiana 'Schneverdingen'

Detailní popis produktu

Borovice Banksova 'Schneverdingen' - kompaktní kultivar borovice, severoamerického druhu přirozeně rostoucího v Kanadě a severních oblastech USA, kde osídluje chudé, písčité a často kyselé půdy vystavené mrazu i větru. Tento výběr vznikl selekcí pro pomalý růst a pravidelně kulovitý habitus. V dospělosti dorůstá přibližně 0,8–1,2 m výšky a obdobné šířky, přičemž roční přírůstky se pohybují kolem 5–10 cm. Vytváří hustě větvený, kompaktní keř či stromek s krátkými internodii a pevnou strukturou koruny. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou, jsou 2–4 cm dlouhé, mírně zkroucené, tmavě zelené až středně zelené, s pevnou texturou. Díky hustému větvení působí rostlina kompaktně a udržuje si pravidelný tvar bez nutnosti řezu. Šišky má menší, zahnuté, objevují se spíše na starších jedincích. Kultivar se uplatňuje jako solitéra v menších zahradách, ve skalkách, vřesovištích nebo v kombinaci s nízkými listnatými keři a trvalkami, kde vytváří stabilní, celoročně zelený prvek s výraznou strukturou.

Borovice Banksova - velmi atraktivní jehličnan, nepravidelného vzrůstu, pocházející ze Severní Ameriky. Řadí se mezi krátkověké borovice, dožívá se přibližně 100 let. Dorůstá do výšky okolo 20 m. Má nepravidelné větvení, šišky vyrůstají po dvou kusech, vzpřímeně. Jejich barva je hnědá, postupem času se zbarvení mění na šedou. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou, jsou dlouhé 2-5 cm a svěže zelené. Tato borovice se vyznačuje měkkým dřevem, které se dobře rozkládá, hojně se využívá jako palivové dřevo. Je zcela nenáročná na pěstování. Jelikož snáší velmi dobře i špatné podmínky a jakýkoliv typ půdy, je tento kultivar velice oblíbený. 

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Jana | Revize: 21.2. 2026