Borovice Banksova 'Shoodick' Pinus banksiana 'Shoodick'

Detailní popis produktu

Borovice Banksova 'Shoodick' - zakrslý kultivar severoamerické borovice Banksovy, charakteristický velmi nízkým, široce rozložitým až poléhavým růstem. Na rozdíl od původního druhu nevytváří vysoký strom, ale hustou, postupně se do stran rozrůstající dřevinu s nepravidelně uspořádanými větvemi. Roste pomalu a vytváří široce rozprostřenou, zploštělou až polštářovitou korunu. V dospělosti zpravidla dosahuje přibližně 0,5–1 m výšky a 1,5–2,5 m šířky. Větve rostou převážně vodorovně až mírně vystoupavě a starší exempláře získávají nepravidelný, přirozeně působící habitus. Jehlice vyrůstají typicky po dvou ve svazečku, jsou krátké, přibližně 2–4 cm dlouhé, poměrně tuhé a často mírně zkroucené. Mají světle až středně zelenou, někdy lehce žlutozelenou barvu. Na starších rostlinách se mohou objevovat typické šišky borovice Banksovy. Jsou malé, přibližně 3–5 cm dlouhé, protáhle vejčité až kuželovité a často nápadně zahnuté nebo mírně asymetrické. Zpočátku jsou zelené až purpurově hnědé, později dozrávají do šedohnědé až hnědé barvy. Na větvích mohou přetrvávat řadu let. Stejně jako původní druh vyniká kultivar ‘Shoodic’ mimořádnou mrazuvzdorností, přibližně do −35 až −40 °C. Zachovává tak vysokou odolnost borovice Banksovy vůči nízkým zimním teplotám. 

Borovice Banksova - velmi atraktivní jehličnan, nepravidelného vzrůstu, pocházející ze Severní Ameriky. Řadí se mezi krátkověké borovice, dožívá se přibližně 100 let. Dorůstá do výšky okolo 20 m. Má nepravidelné větvení, šišky vyrůstají po dvou kusech, vzpřímeně. Jejich barva je hnědá, postupem času se zbarvení mění na šedou. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou, jsou dlouhé 2-5 cm a svěže zelené. Tato borovice se vyznačuje měkkým dřevem, které se dobře rozkládá, hojně se využívá jako palivové dřevo. Je zcela nenáročná na pěstování. Jelikož snáší velmi dobře i špatné podmínky a jakýkoliv typ půdy, je tento kultivar velice oblíbený. 

Pěstování: Nejlépe prosperují na plném slunci, v polostínu bývá koruna řidší a zvyšuje se náchylnost k houbovým chorobám. V otevřených polohách se u mladých stromů osvědčuje závětří před zimním větrem, zároveň je vhodné mikroklima bez dlouhodobě stojatého vlhkého vzduchu. Půda bývá nejvhodnější propustná písčitohlinitá až štěrkovitá, v těžkých jílech pomáhá drenáž a vyvýšený záhon. Doporučené pH se pohybuje přibližně 4,5–6,5. Kontejnerované stromky se vysazují od března do listopadu mimo zmrzlou půdu, v teplém období s pravidelnou zálivkou do plného zakořenění, obvykle první 2 sezóny. Po ujmutí snášejí sucho většinou dobře, dlouhodobé zamokření však zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se volí střídmé, obvykle postačí jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých větví, u některých druhů lze pro zahuštění zkracovat jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a omezuje přehřívání kořenů. Mrazuvzdornost běžně se pohybuje zhruba do -30 °C, v zahradě tedy běžně nevyžaduje zimní kryt, u rostlin v nádobách je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím mulčem nebo obalem. Odolnost k suchu bývá střední až vysoká, vyšší nároky na vláhu mívají mladé výsadby. Rozestupy se volí velkorysé, orientačně 4–8 m podle druhu a cílové koruny, aby byla zajištěna cirkulace vzduchu.

Autor: Kamila | Revize: 28. 9. 2026