Borovice bělokorá 'Malinki'

Detailní popis produktu

Borovice bělokorá 'Malinki' - je druh z horských oblastí Balkánu a jižní Itálie, typický velmi odolnou, mozaikovitě rozpraskanou borkou a tuhými jehlicemi po dvou. Kultivar 'Malinki' vznikl jako dánský výběr ve školce Tånum Planteskole a do oběhu se dostal v 90. letech 20. století. Vytváří elegantně pyramidální až úzce oválnou korunu s hustým větvením a výrazně štíhlejším tvarem než u základního druhu. Po 10 letech se výška pohybuje okolo 1–1,5 m, v dospělosti se v zahradách nejčastěji pohybuje přibližně 3–4 m výšky při šířce 1,5–2 m, na velmi příznivých stanovištích může časem narůst výše. Jehlice jsou leskle tmavozelené, 6–11 cm dlouhé, se špičkami často lehce stočenými dovnitř, což je nápadné na mladých výhonech. Šišky jsou oválné, vyrůstají po dvou až třech, zpočátku zelené, při dozrávání hnědé. V zahradě se uplatní jako stálezelený prvek do štěrkových záhonů, k travinám a ke kvetoucím keřům, například k tavolníkům a meruzalkám. Světlá, téměř bělavá borka na starších kmíncích je pro druh typická a s věkem bývá výraznější. Rostlina nemá trny ani jedovaté části a udržuje celoročně strukturu, což se hodí i do zahrad s dětmi.

Borovice bělokorá - borovice, která dorůstá do výšky 15 - 20 m,  dle podmínek pěstování. Jehlice má dlouhé okolo 10 cm, na stromě vydrží zhruba 6 let. V mládí má úzký a vzpřímený růst, větvení je pravidelné. Postupně je koruna kuželovitá, větvení je vodorovné a větve tvoří nepravidelná patra. Jehlice jsou zelené, lesklé a rostou ve svazcích. Šištice mají žlutavé až hnědé vybarvení, jsou vejčité. 

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 29.12.2025