Borovice blatka 'Hora Sv. Šebestiána'

Detailní popis produktu

Borovice blatka 'Hora Sv. Šebestiána' - novější kultivar borovice s poměrně pomalým růstem. V přírodě je vázána na chladnější stanoviště s vysokou hladinou podzemní vody, rašelinné borové lesy a otevřená rašeliniště s nízkým obsahem živin. V zahradě vytváří stálezelený keř až menší strom s hustějším větvením a kuželovitým až nepravidelně pyramidálním habitem. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou, bývají tuhé, sytě zelené a obvykle 3–8 cm dlouhé. V květnu se objevují nenápadné samčí šištice s pylem a během léta se zakládají malé samičí šištice, z nichž dozrávají vejčité až kuželovité šišky přibližně 3–5 cm dlouhé. V kultuře se nejčastěji počítá s výškou přibližně 8–12 m a šířkou 3–5 m, růst bývá spíše pomalý až středně rychlý. Roční přírůstek se pohybuje okolo 5 až 10 cm za rok. Dřevina se uplatní jako solitéra, ve skupinách s vřesovištními keříky, borůvkami a travinami, případně i při tvarování bonsají, kde vynikne jemná kresba jehlic a kompaktní větvení. Díky hlubším kořenům a pevnějšímu dřevu se osvědčuje i pro zpevnění svahů a do přírodně laděných výsadeb, kde je žádoucí celoroční struktura a odolnost vůči větru a sněhu.

Borovice blatka - unikátní borovice, která se řadí mezi vzácné a ohrožené jehličnany. Vyznačuje se kompaktně kuželovitým tvarem, dorůstá do výšky okolo 10-20 m. Růst je poměrně pomalý. Je příbuzná s borovicí kleč a borovicí lesní. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou, jsou sytě zelené barvy. Vynikne jako solitéra, ale i ve skupinových výsadbách. Vhodná i pro zpevnění svahů a strání. Využívá se také k tvorbě bonsají. 

Pěstování: Nejlépe prosperují na plném slunci, v polostínu bývá koruna řidší a zvyšuje se náchylnost k houbovým chorobám. V otevřených polohách se u mladých stromů osvědčuje závětří před zimním větrem, zároveň je vhodné mikroklima bez dlouhodobě stojatého vlhkého vzduchu. Půda bývá nejvhodnější propustná písčitohlinitá až štěrkovitá, v těžkých jílech pomáhá drenáž a vyvýšený záhon. Doporučené pH se pohybuje přibližně 4,5–6,5. Kontejnerované stromky se vysazují od března do listopadu mimo zmrzlou půdu, v teplém období s pravidelnou zálivkou do plného zakořenění, obvykle první 2 sezóny. Po ujmutí snášejí sucho většinou dobře, dlouhodobé zamokření však zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se volí střídmé, obvykle postačí jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých větví, u některých druhů lze pro zahuštění zkracovat jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a omezuje přehřívání kořenů. Mrazuvzdornost běžně se pohybuje zhruba do -30 °C, v zahradě tedy běžně nevyžaduje zimní kryt, u rostlin v nádobách je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím mulčem nebo obalem. Odolnost k suchu bývá střední až vysoká, vyšší nároky na vláhu mívají mladé výsadby. Rozestupy se volí velkorysé, orientačně 4–8 m podle druhu a cílové koruny, aby byla zajištěna cirkulace vzduchu.

Autor: Kristýna | Revize: 05.01.2026