Borovice černá 'Biokovo' Pinus nigra 'Biokovo'

Detailní popis produktu

Borovice černá 'Biokovo' - nízký, rozkladitý kultivar borovice černé, pojmenovaný podle chorvatského pohoří Biokovo, kde se druh Pinus nigra přirozeně vyskytuje na kamenitých, vysychavých svazích. Kultivar byl vybrán pro kompaktní, při zemi rozprostřený růst a husté větvení, které vytváří souvislý, polštářovitý habitus. V dospělosti dosahuje přibližně 0,6–1 m výšky a 1,5–2 m šířky, přičemž roční přírůstky se pohybují kolem 10–15 cm. Kosterní větve se rozkládají vodorovně až mírně vystoupavě, což podporuje půdopokryvný efekt. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou, jsou 8–12 cm dlouhé, pevné, tmavě zelené a mírně lesklé, s tuhým, kožovitým povrchem. Hustota olistění zajišťuje celoroční strukturu a stabilní barevnost i během zimy. Na starších rostlinách se tvoří vejčité až kuželovité šišky dlouhé 5–8 cm, dozrávající do hnědé barvy. Kultivar se uplatňuje jako půdopokryvná dřevina ve skalkách, suchých svazích, předzahrádkách i ve veřejné zeleni. V kompozicích dobře doplňuje nízké trvalky, rozchodníky, tařice, levandule nebo okrasné trávy, kde vytváří stabilní tmavozelené pozadí a celoroční hmotu.

Borovice černá (Pinus nigra) je statný jehličnatý strom, který roste v jižní Evropě a Středomoří, v nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe. Z širokého rozšíření tohoto impozantního druhu vyplývá jeho velká přizpůsobivost různým podmínkám, kterým ji v našich zahradách a městech vystavujeme. Obzvláště se jí daří na slunných stráních, ale nemá vyhraněné požadavky krom světlomilnosti. V České republice je sice nepůvodní, ale vzhledem k měnícímu se klimatu, zejména v teplých nížinách místy vytlačuje původní borovici lesní. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech. Často se vysazuje také proto, aby chránila jiné rostliny před větrem. Původní druh této borovice je statný strom, který dorůstá větších rozměrů.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Jana | Revize: 22.2.2026