Borovice černá 'Brevifolia' Pinus nigra 'Brevifolia'

Detailní popis produktu

Borovice černá 'Brevifolia' - kompaktní kultivar druhu Pinus nigra, jehož přirozený areál zahrnuje jižní a střední Evropu až po Malou Asii. V přírodě roste na suchých, kamenitých svazích a ve světlých lesích, často na vápenitých podkladech. Kultivar 'Brevifolia' byl vybrán pro kratší jehlice a hustší, pravidelnější habitus oproti botanickému druhu. Vytváří kuželovitou až široce vejčitou korunu s pevnými, vzpřímenými větvemi. V podmínkách ČR dorůstá obvykle 4–6 m výšky a 2–3 m šířky. Roční přírůstky se pohybují kolem 15–25 cm. Jehlice jsou tmavozelené, tuhé, 6–10 cm dlouhé, vyrůstají ve svazečcích po dvou a na výhonech vytrvávají 3–4 roky. Samčí šištice jsou žlutavé, samičí šišky vejčité, 5–8 cm dlouhé, dozrávají druhým rokem a mají hnědavé zbarvení. Kultivar si zachovává kompaktní vzhled i bez tvarování, což jej předurčuje jako solitéru do menších zahrad, předzahrádek či reprezentativních výsadeb. Tmavé olistění vytváří výrazný kontrast s trvalkami, okrasnými travinami nebo světlolistými keři.

Borovice černá (Pinus nigra) je statný jehličnatý strom který roste v jižní Evropě a Středomoří, v nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe. Z širokého rozšíření tohoto impozantního druhu vyplývá jeho velká přizpůsobivost různým podmínkám, kterým ji v našich zahradách a městech vystavujeme. Obzvláště se jí daří na slunných stráních, ale nemá vyhraněné požadavky krom světlomilnosti. V České republice je sice nepůvodní, ale vzhledem k měnícímu se klimatu, zejména v teplých nížinách místy vytlačuje původní borovici lesní. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech. Často se vysazuje také proto, aby chránila jiné rostliny před větrem. Původní druh této borovice je statný strom, který dorůstá větších rozměrů.

Pěstování: Pěstování Pinus nigra 'Brevifolia' je v českém klimatu spolehlivé, mrazuvzdornost dosahuje přibližně −30 °C. Nejvhodnější je plné slunce a otevřené stanoviště s dobrou cirkulací vzduchu. Půda by měla být propustná, hlinitopísčitá až kamenitá, s pH 5,5–7,5. Dlouhodobé zamokření není vhodné, zejména v zimě. Výsadba se provádí od března do května nebo od září do října. Po výsadbě je vhodné zamulčování kůrou či štěrkem pro omezení výparu a přehřívání půdy. Hnojení je střídmé, postačí jarní aplikace hnojiva pro jehličnany. Řez není nutný, případné zkrácení jarních přírůstků podporuje ještě hustší růst. Kultivar dobře snáší sušší období po zakořenění i městské prostředí. Při skupinové výsadbě se doporučuje rozestup 2–3 m podle zamýšleného efektu. Možné jsou napadení sypavkami či mšicemi při dlouhodobě nevhodných podmínkách.

Autor: Lucie Š. | Revize: 12.2. 2026