Borovice černá 'Spielberg' Pinus nigra 'Spielberg'

Detailní popis produktu

Borovice černá 'Spielberg' - zakrslý kultivar borovice černé, vyselektovaný pro svůj hustý, kompaktní růst a pravidelně kulovitý habitus. Druh Pinus nigra pochází z horských oblastí jižní a střední Evropy, kde roste na kamenitých a vápenitých svazích s dobrou drenáží. Kultivar 'Spielberg' si zachovává odolnost a vitalitu původního druhu, avšak roste podstatně pomaleji a zůstává nižší. V dospělosti dosahuje přibližně 1–1,5 m výšky a 1–1,5 m šířky. Roční přírůstky se pohybují kolem 10–15 cm. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou, jsou 8–12 cm dlouhé, pevné, tmavě zelené a lehce lesklé. Husté větvení vytváří kompaktní, celoročně stálezelený efekt. Na starších rostlinách se mohou objevovat vejčité šišky délky 5–8 cm, dozrávající do hnědého odstínu. Kultivar se uplatňuje ve skalkách, menších zahradách, vřesovištích nebo jako solitérní prvek v předzahrádkách. V kombinaci s nízkými trvalkami, okrasnými travinami či jinými zakrslými jehličnany vytváří vyvážené kompozice s celoroční strukturou.

Borovice černá (Pinus nigra) je statný jehličnatý strom který roste v jižní Evropě a Středomoří, v nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe. Z širokého rozšíření tohoto impozantního druhu vyplývá jeho velká přizpůsobivost různým podmínkám, kterým ji v našich zahradách a městech vystavujeme. Obzvláště se jí daří na slunných stráních, ale nemá vyhraněné požadavky krom světlomilnosti. V České republice je sice nepůvodní, ale vzhledem k měnícímu se klimatu, zejména v teplých nížinách místy vytlačuje původní borovici lesní. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech. Často se vysazuje také proto, aby chránila jiné rostliny před větrem. Původní druh této borovice je statný strom, který dorůstá větších rozměrů.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Jana | Revize: 22.2. 2026