Borovice černá 'Felek'

Detailní popis produktu

Borovice černá 'Felek' - pochází ze slunných, často vápenatých svahů jižní a střední Evropy, kde roste na suchých, kamenitých půdách a snáší větrné i městské prostředí. V České republice se druh dlouhodobě používá v lesnictví i okrasném zahradnictví jako odolný jehličnan pro náročnější podmínky. Kultivar Pinus nigra 'Felek' patří k zakrslým, pomalu rostoucím formám. Vytváří úzký pyramidální habitus s krátkými, štíhlými výhony, které směřují strmě vzhůru a v čase skládají korunu do hustého, úzkého kužele. Po deseti letech dosahuje přibližně 1,2 m výšky a 0,5 m šířky, ve vyšším věku obvykle okolo 2–3 m výšky a 1–1,5 m šířky podle stanoviště. Jehlice jsou dlouhé, tmavě zelené, tuhé, ve svazečcích po dvou, s jemně lesklým povrchem. U části rostlin se mezi zelenými jehlicemi objevují jednotlivé slámově žluté jehlice, které dodávají koruně jemně rozptýlené světelné akcenty, aniž by působily nápadně pestrým dojmem. Na jaře nese drobné samčí šištice, které v květnu uvolňují žlutý pyl využívaný včelami, samičí šišky jsou menší, hnědé a spíše doplňují celkový vzhled stromu. Díky štíhlému vzrůstu a pomalému růstu je kultivar vhodný do menších městských zahrad, předzahrádek, skalek, vřesovištních kompozic i do nízkých skupin s jinými jehličnany. Dobře vyniká jako svislý akcent mezi nižšími trvalkami a travinami, v kombinaci s jalovci, borovicemi kleč a stálezelenými listnatými keři.

Borovice černá (Pinus nigra) je statný jehličnatý strom který roste v jižní Evropě a Středomoří, v nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe. Z širokého rozšíření tohoto impozantního druhu vyplývá jeho velká přizpůsobivost různým podmínkám, kterým ji v našich zahradách a městech vystavujeme. Obzvláště se jí daří na slunných stráních, ale nemá vyhraněné požadavky krom světlomilnosti. V České republice je sice nepůvodní, ale vzhledem k měnícímu se klimatu, zejména v teplých nížinách místy vytlačuje původní borovici lesní. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech. Často se vysazuje také proto, aby chránila jiné rostliny před větrem. Původní druh této borovice je statný strom, který dorůstá větších rozměrů.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 27.11. 2025