Borovice černá 'Obelisk' Pinus nigra 'Obelisk'

Detailní popis produktu

Borovice černá 'Obelisk' - sloupovitý kultivar borovice černé z okruhu Pinus nigran (syn. austriaca), druhu přizpůsobeného slunci, suchu a větru na kamenitých stanovištích jižní Evropy a Balkánu. Kultivar vytváří úzkou, pravidelnou korunu s vystoupavými větvemi, která si drží sloupovitý tvar i bez častého zásahu. V dospělosti dorůstá přibližně 2–3 m výšky, šířka koruny se obvykle pohybuje kolem 0,6–0,8 m. Jehlice vyrůstají po dvou, jsou tuhé, tmavě zelené a dlouhé zhruba 12–16 cm, při promnutí uvolňují pryskyřičnou vůni. Na jaře se objevují pylové šištice, nejčastěji v květnu a červnu, na starších rostlinách mohou dozrávat hnědé šišky dlouhé několik centimetrů. Díky štíhlému habitu se 'Obelisk' uplatní tam, kde není prostor pro široké jehličnany, například u vstupu do domu, v úzkém pásu podél plotu, v předzahrádce nebo mezi okny. V kompozicích dobře doplňuje traviny, levanduli, perovskie, nízké jalovce a kvetoucí keře, v řadové výsadbě vytváří rytmus a částečné odstínění bez těžké hmoty stálezelené stěny.

Borovice černá je statný jehličnatý strom, který roste v jižní Evropě a Středomoří, v nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe. Z širokého rozšíření tohoto impozantního druhu vyplývá jeho velká přizpůsobivost různým podmínkám, kterým ji v našich zahradách a městech vystavujeme. Obzvláště se jí daří na slunných stráních, ale nemá vyhraněné požadavky krom světlomilnosti. V České republice je sice nepůvodní, ale vzhledem k měnícímu se klimatu zejména v teplých nížinách místy vytlačuje původní borovici lesní. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech. Často se vysazuje také proto, aby chránila jiné rostliny před větrem. Může dorůstat výšek až kolem 20-55 m. Jeho charakteristickými rysy jsou tmavě zelené, dlouhé jehlice, které jsou uspořádané ve svazečcích po dvou. Plody jsou šišky, které obvykle dorůstají do velikosti 5-10 cm a jsou hnědé až černé barvy.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 30.12.2025