Borovice drobnokvětá 'Blue Dreamer'

Detailní popis produktu

Borovice drobnokvětá 'Blue Dreamer' - patří k výjimečně pomalu rostoucím formám borovice drobnokvěté pocházející z horských oblastí Japonska. Vznikla jako čarověník na známé borovici drobnokvěté 'Early Cones', a dědí z ní schopnost brzkého nasazování dekorativních šišek. V našich podmínkách vytváří nízký, široce rozkladitý až mírně polštářovitý keř, který po deseti letech dorůstá přibližně 0,4–0,5 m výšky a 0,7–0,8 m šířky, v dospělosti kolem 0,8–1 m výšky a 1,2–1,5 m šířky. Jehlice jsou krátké, jemné, v hustých svazečcích po pěti, matně modrošedé, díky čemuž působí rostlina i v zimě lehce stříbřitým dojmem. Na jaře se objevují výrazné samčí šištice se žlutým pylem, po nich následují drobné, 4–5 cm dlouhé dřevnaté šišky, které často na větvích vytrvávají několik let a podporují celoroční dekorativnost. Díky velmi pomalému růstu a kompaktnímu habitu se uplatní ve skalce, na suchém svahu, v japonsky laděném zákoutí, ale také v prostorných nádobách na terasách a střechách. Sazenice borovice drobnokvěté 'Blue Dreamer' přinášejí do výsadby stálou strukturu a barvu, která doplňuje traviny, vřesy, nižší azalky nebo drobné okrasné javory.

Borovice drobnokvětá - Pinus parviflora je mimořádně krásná, jemná borovice, pocházející z Japonska. Je menšího vzrůstu, s kratšími jehlicemi. V Japonsku je pod názvem Goyomatsu a je velmi oblíbená jako objekt pro pěstování pověstných bonsají. Křehce působící, 10-20 m vysoký strom. Koruna je široce kuželovitá, s borkou dlouho hladkou, černo-šedou, později šupinatou. Větve má široce rozložené, letorosty zeleno-hnědé, krátce chlupaté. Pupeny má malé, vejčité, zúžené, hnědo-žluté. Brzy plodí, šišky rostou jednotlivě i ve skupinách, vodorovně odstávající a přisedlé, protáhlé, 5-10 × 3-4 cm. Jehlice vyrůstají ve svazcích po 5, na konci větví chvostovitě nahloučené, 3-8 cm dlouhé, s bílými řadami průduchů, jemné a prohnuté. Původní rozšíření je v horských polohách v Japonsku (Honšú a Hokkaidó) a v jižní Koreji. Tento druh je velmi variabilní a vyskytuje se v horách (1500-2500 m n. m.). Je odolná k mrazu a nenáročná na půdu, vyžaduje však více srážek nebo zálivku. Roste velmi pomalu a snáší i částečné zastínění. Její hlavní využití je v okrasných výsadbách jako parková dřevina a jak již bylo zmíněno, používá se pro bonsaje.

Pěstování: V podmínkách střední Evropy pěstuje na plném slunci, v teplejších a větrných polohách prospívá i lehký polostín a závětří, které omezuje zimní vysychání jehlic. Nejlépe roste v propustné, písčitohlinité půdě bez dlouhodobého zamokření, s mírně kyselou reakcí okolo pH 5,5–6,5 a s drenážní vrstvou ve výsadbové jámě. Sazenice se do volné půdy vysazují od března do května nebo od září do října, kontejnerované rostliny po celou sezonu při zajištění rovnoměrné zálivky. Po ujmutí snáší krátkodobé sucho, citlivá je však k trvale přemokřeným, těžkým půdám. Hnojení se volí střídmé, jednou až dvakrát ročně hnojivem pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých nebo křížících se větví a případné mírné zkrácení jarních „svíček“, hluboké sesazení do starého dřeva není vhodné. Při pěstování v nádobě je důležitý lehký kyselý substrát, dobrá drenáž a ochrana kořenů před promrznutím obalením nádoby. Mladé rostliny se chrání mulčem a stíněním před zimním sluncem, protože mrazuvzdornost se pohybuje zhruba do –23 až –25 °C.

Autor: Kristýna | Revize: 28.11. 2025