Borovice drobnokvětá 'Nellie D.'

Detailní popis produktu

Borovice drobnokvětá 'Nellie D.' - představuje zakrslou formu borovice drobnokvěté, původem z horských oblastí Japonska, kde tento druh vytváří menší strom s jemně vrstvenou korunou. Výběr 'Nellie D.' roste velmi pomalu a kompaktně, po deseti letech dosahuje přibližně 0,7 m výšky a 0,5 m šířky, v dospělosti obvykle kolem 1–1,2 m při šířce 0,8–1 m. Koruna má nepravidelně keřovitý až mírně vystoupavý charakter, který působí přirozeně tvarovaným dojmem. Jehlice jsou pětičetné, 3–5 cm dlouhé, modrozelené až ocelově modré, na větvích tvoří husté chomáčky a změkčují celkovou siluetu. Šišky se objevují jen občas, drobné, šedohnědé, dekorativní spíše zblízka, květenství v květnu má převážně botanický význam. Zakrslý vzrůst a stálé zabarvení jehlic předurčují tuto borovici pro skalky, předzahrádky, japonsky laděné kompozice i větší nádoby na terasách. Velmi dobře se kombinuje s nízkými javory, azalkami, vřesy, drobnými pěnišníky a jemnými okrasnými travami, kde vytváří celoročně klidný, strukturovaný prvek.

Borovice drobnokvětá - Pinus parviflora je mimořádně krásná, jemná borovice, pocházející z Japonska. Je menšího vzrůstu, s kratšími jehlicemi. V Japonsku je pod názvem Goyomatsu a je velmi oblíbená jako objekt pro pěstování pověstných bonsají. Křehce působící, 10-20 m vysoký strom. Koruna je široce kuželovitá, s borkou dlouho hladkou, černo-šedou, později šupinatou. Větve má široce rozložené, letorosty zeleno-hnědé, krátce chlupaté. Pupeny má malé, vejčité, zúžené, hnědo-žluté. Brzy plodí, šišky rostou jednotlivě i ve skupinách, vodorovně odstávající a přisedlé, protáhlé, 5-10 × 3-4 cm. Jehlice vyrůstají ve svazcích po 5, na konci větví chvostovitě nahloučené, 3-8 cm dlouhé, s bílými řadami průduchů, jemné a prohnuté. Původní rozšíření je v horských polohách v Japonsku (Honšú a Hokkaidó) a v jižní Koreji. Tento druh je velmi variabilní a vyskytuje se v horách (1500-2500 m n. m.). Je odolná k mrazu a nenáročná na půdu, vyžaduje však více srážek nebo zálivku. Roste velmi pomalu a snáší i částečné zastínění. Její hlavní využití je v okrasných výsadbách jako parková dřevina a jak již bylo zmíněno, používá se pro bonsaje.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 28.11. 2025