Borovice drobnokvětá 'Saphir'
Kód: 133363.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Borovice drobnokvětá 'Saphir' - pochází z horských a pobřežních oblastí Japonska, kde roste na kamenitých svazích vystavených větru. Kultivar 'Saphir' byl vybrán v Nizozemsku před rokem 1982 a ceněn je pro kompaktní růst a výrazné modré jehlice. V našich podmínkách vytváří pomalu rostoucí, keřovitý až vícekmenný stromek vysoký přibližně 2–3 m a široký 1,5–2,5 m, s ročním přírůstkem kolem 10–15 cm. Koruna je nepravidelně vzpřímená, větve mírně vystoupavé a postupně se rozkládají do šířky. Jehlice jsou uspořádány po pěti, dlouhé asi 4–6 cm, husté, matně ocelově modré, na větvích působí jako jemný namodralý opar. Šištice se tvoří po opylení nenápadných květních šištic v květnu a dozrávají za druhý rok, bývají drobnější, šedo-hnědé, na starších rostlinách dodávají stromku další vrstvu struktury. 'Saphir' nachází uplatnění jako solitéra v menších i středně velkých zahradách, na vřesovištích, ve společnosti okrasných trav, japonských javorů a rododendronů, ale také v moderních, střízlivě pojatých výsadbách, kde vynikne kontrastem modrého jehličí a tmavých povrchů.
Borovice drobnokvětá - Pinus parviflora je mimořádně krásná, jemná borovice, pocházející z Japonska. Je menšího vzrůstu, s kratšími jehlicemi. V Japonsku je pod názvem Goyomatsu a je velmi oblíbená jako objekt pro pěstování pověstných bonsají. Křehce působící, 10-20 m vysoký strom. Koruna je široce kuželovitá, s borkou dlouho hladkou, černo-šedou, později šupinatou. Větve má široce rozložené, letorosty zeleno-hnědé, krátce chlupaté. Pupeny má malé, vejčité, zúžené, hnědo-žluté. Brzy plodí, šišky rostou jednotlivě i ve skupinách, vodorovně odstávající a přisedlé, protáhlé, 5-10 × 3-4 cm. Jehlice vyrůstají ve svazcích po 5, na konci větví chvostovitě nahloučené, 3-8 cm dlouhé, s bílými řadami průduchů, jemné a prohnuté. Původní rozšíření je v horských polohách v Japonsku (Honšú a Hokkaidó) a v jižní Koreji. Tento druh je velmi variabilní a vyskytuje se v horách (1500-2500 m n. m.). Je odolná k mrazu a nenáročná na půdu, vyžaduje však více srážek nebo zálivku. Roste velmi pomalu a snáší i částečné zastínění. Její hlavní využití je v okrasných výsadbách jako parková dřevina a jak již bylo zmíněno, používá se pro bonsaje.
Pěstování: V podmínkách střední Evropy pěstuje na plném slunci, v teplejších a větrných polohách prospívá i lehký polostín a závětří, které omezuje zimní vysychání jehlic. Nejlépe roste v propustné, písčitohlinité půdě bez dlouhodobého zamokření, s mírně kyselou reakcí okolo pH 5,5–6,5 a s drenážní vrstvou ve výsadbové jámě. Sazenice se do volné půdy vysazují od března do května nebo od září do října, kontejnerované rostliny po celou sezonu při zajištění rovnoměrné zálivky. Po ujmutí snáší krátkodobé sucho, citlivá je však k trvale přemokřeným, těžkým půdám. Hnojení se volí střídmé, jednou až dvakrát ročně hnojivem pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých nebo křížících se větví a případné mírné zkrácení jarních „svíček“, hluboké sesazení do starého dřeva není vhodné. Při pěstování v nádobě je důležitý lehký kyselý substrát, dobrá drenáž a ochrana kořenů před promrznutím obalením nádoby. Mladé rostliny se chrání mulčem a stíněním před zimním sluncem, protože mrazuvzdornost se pohybuje zhruba do –23 až –25 °C.
Autor: Kristýna | Revize: 28.11. 2025
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
