Borovice drobnokvětá 'Negishi' Pinus parviflora 'Negishi'

Detailní popis produktu

Borovice drobnokvětá 'Negishi' - pomalu rostoucí stálezelený kultivar japonské borovice drobnokvěté, ceněný především pro výrazně modrozelené až stříbřitě modré jehličí a nepravidelně kuželovitý, malebný habitus. Patří mezi pětijehličné borovice a s věkem získává typický charakter menšího, bohatě větveného stromu. Roste pomalu až středně rychle, v mládí převážně vzpřímeně a kuželovitě, později se koruna rozšiřuje a stává se nepravidelnější. Přibližně v 10 letech dosahuje kolem 1,5–2 m výšky a 1–1,5 m šířky. Ve vyšším věku zpravidla dorůstá přibližně 3–5 m výšky a 2–3,5 m šířky. Roční přírůstky bývají nejčastěji kolem 10–15 cm. Větve jsou poměrně krátké, hustě uspořádané a nepravidelně vystoupavé až vodorovně rozložené. Konce větví bývají mírně zdvižené. Jehlice vyrůstají charakteristicky ve svazečcích po pěti, jsou jemné, mírně zakřivené až zkroucené a přibližně 4–6 cm dlouhé. Mají nápadnou modrozelenou, šedomodrou až stříbřitě modrou barvu, kterou zvýrazňují bělavé průduchové proužky. Kultivar může již v poměrně mladém věku vytvářet dekorativní šišky. Jsou vejčité až vejčitě kuželovité, přibližně 4–7 cm dlouhé, zpočátku zelené až purpurově hnědé a při dozrávání získávají hnědé až červenohnědé zbarvení. Na větvích mohou přetrvávat delší dobu a představují další výrazný okrasný prvek. Je velmi dobře mrazuvzdorná, přibližně do −28 až −30 °C.

Borovice drobnokvětá - Pinus parviflora je mimořádně krásná, jemná borovice, pocházející z Japonska. Je menšího vzrůstu, s kratšími jehlicemi. V Japonsku je pod názvem Goyomatsu a je velmi oblíbená jako objekt pro pěstování pověstných bonsají. Křehce působící, 10-20 m vysoký strom. Koruna je široce kuželovitá, s borkou dlouho hladkou, černo-šedou, později šupinatou. Větve má široce rozložené, letorosty zeleno-hnědé, krátce chlupaté. Pupeny má malé, vejčité, zúžené, hnědo-žluté. Brzy plodí, šišky rostou jednotlivě i ve skupinách, vodorovně odstávající a přisedlé, protáhlé, 5-10 × 3-4 cm. Jehlice vyrůstají ve svazcích po 5, na konci větví chvostovitě nahloučené, 3-8 cm dlouhé, s bílými řadami průduchů, jemné a prohnuté. Původní rozšíření je v horských polohách v Japonsku (Honšú a Hokkaidó) a v jižní Koreji. Tento druh je velmi variabilní a vyskytuje se v horách (1500-2500 m n. m.). Je odolná k mrazu a nenáročná na půdu, vyžaduje však více srážek nebo zálivku. Roste velmi pomalu a snáší i částečné zastínění. Její hlavní využití je v okrasných výsadbách jako parková dřevina a jak již bylo zmíněno, používá se pro bonsaje.

Pěstování: Nejlépe prosperují na plném slunci, v polostínu bývá koruna řidší a zvyšuje se náchylnost k houbovým chorobám. V otevřených polohách se u mladých stromů osvědčuje závětří před zimním větrem, zároveň je vhodné mikroklima bez dlouhodobě stojatého vlhkého vzduchu. Půda bývá nejvhodnější propustná písčitohlinitá až štěrkovitá, v těžkých jílech pomáhá drenáž a vyvýšený záhon. Doporučené pH se pohybuje přibližně 4,5–6,5. Kontejnerované stromky se vysazují od března do listopadu mimo zmrzlou půdu, v teplém období s pravidelnou zálivkou do plného zakořenění, obvykle první 2 sezóny. Po ujmutí snášejí sucho většinou dobře, dlouhodobé zamokření však zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se volí střídmé, obvykle postačí jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých větví, u některých druhů lze pro zahuštění zkracovat jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a omezuje přehřívání kořenů. Mrazuvzdornost běžně se pohybuje zhruba do -30 °C, v zahradě tedy běžně nevyžaduje zimní kryt, u rostlin v nádobách je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím mulčem nebo obalem. Odolnost k suchu bývá střední až vysoká, vyšší nároky na vláhu mívají mladé výsadby. Rozestupy se volí velkorysé, orientačně 4–8 m podle druhu a cílové koruny, aby byla zajištěna cirkulace vzduchu.

Autor: Kamila | Revize: 9. 9. 2026