Borovice Heldreichova 'Pirin'
Kód: 727863.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Borovice Heldreichova 'Pirin' - patří k horským druhům jihovýchodní Evropy, kde roste na suchých, kamenitých a často vápencových svazích vystavených slunci, větru i sněhové zátěži. Kultivar 'Pirin', pojmenovaný podle bulharského pohoří, představuje zakrslou formu, která tento horský charakter přenáší do velmi kompaktního měřítka vhodného pro zahrady. V našich podmínkách roste výrazně pomaleji než základní druh a po deseti letech obvykle dosahuje asi 0,4–0,6 m výšky a 0,6–0,8 m šířky, v dospělosti kolem 0,6 m výšky a přibližně 0,8 m šířky. Habit je ploše kulovitý až nízce polštářovitý, dlouhodobě hustý, bez potřeby tvarovacího řezu, pouze s občasným odstraněním suchých nebo poškozených větví. Jehlice jsou uspořádány po dvou ve svazečcích, obvykle 5–8 cm dlouhé, tmavě zelené, tužší a lesklé, což koruně propůjčuje kompaktní, sytě zbarvený vzhled po celý rok. Větve jsou středně silné, pružné, dobře odolávají sněhové zátěži a udržují pravidelnou siluetu keře. Starší kmen a větve kryje šedohnědá až tmavší borka, která se s věkem rozpraskává do drobnějších desek a přidává další texturu zimnímu aspektu. Na jaře, obvykle v dubnu a květnu, se na rostlinách objevují drobná žlutavá samčí a nenápadná samičí květenství, z nichž se vytvářejí menší šišky dlouhé přibližně 4–6 cm, často přetrvávající na větvích několik sezon. Kultivar 'Pirin' se uplatňuje jako nízká solitéra ve štěrkových a vřesovištních výsadbách, ve skalkách, na suchých svazích i v menších předzahrádkách, kde se dobře kombinuje s vřesy, zakrslými jalovci, dřišťály a jemnými trsnatými travinami.
Borovice Heldreichova - Pinus heldreichii známá také jako borovice bělokorá, představuje druh evropské dvojjehličné borovice, která přirozeně roste v horských oblastech, zejména na vápencích v Balkánu. Tento strom, který má vizuální podobnost s borovicí černou (Pinus nigra), může dorůst výšky až 35 m a je charakteristický svým širokým větvením až po zem. Koruna stromu má kuželovitý tvar a kůra je tenká, popelavě zbarvená, s dolní částí, která je hranatě šupinovitá. Větve a letorosty mají šedo-hnědý odstín, přičemž letorosty se od borovice černé liší svým ojíněným vzhledem. Pupeny jsou podlouhle vejčitého tvaru, šedo-bělavé s bílými špičkami a nejsou pokryty pryskyřicí. Jehlice jsou uspořádány po dvou, s délkou okolo 4-9 cm a na konci větviček jsou shlukovány štětkovitě. Vyznačují se svou tuhostí a leskle zelenou barvou.
Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.
Autor: Nikol | Revize: 30.11.2025
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
