Borovice jotosho 'Pendula' Pinus jotosho 'Pendula'

Detailní popis produktu

Borovice jotosho 'Pendula' - často známá jako japonská borovice. Jedná se o elegantní kultivar borovice s unikátním tvarem, který je znám svou převislou, štíhlou postavou a kaskádovitými větvemi elegantně svěšenými dolů. Dorůstá výšky přibližně 3 až 6 metrů, přičemž šířka je podstatně menší a obvykle se pohybuje mezi 1 - 2 metry. Je to strom s jemnými jehlicemi, které se drží na tenkých větvích a tvoří působivý deštníkovitý tvar. Dospělé rostliny jsou navíc zdobeny shluky dlouhých (10-15 cm), úzkých světle hnědých, symetrických šišek s fialovým nádechem. Roční přírůstek je 30-40 cm. Tvar tohoto kultivaru ho předurčuje k funkci nádherného solitéru. Aby rostlina dosáhla požadované výšky je nutné ji vyvazovat k opoře. Centrální výhon by měl směřovat nahoru podél podpory. Jeho vzhled je velmi dekorativní, zejména pro svou vyváženost a elegantní křivky větví. Na jaře může vykvést do podoby drobných šištic, což je typické pro borovice. Kultivar je často využíván pro svůj nádherný architektonický efekt v zahradách a parcích, zejména tam, kde je žádoucí přidat do prostoru křivky a zároveň zachovat jemnost.

Pěstování: Stanoviště vyhovuje plné slunce, u exponovaných míst je cenné závětří, protože jemné převislé větve mohou trpět při silném větru nebo těžkém mokrém sněhu. Půda má být propustná a dobře odvodněná, mírně vlhká až čerstvá, s neutrální až mírně kyselou reakcí, přibližně pH 5,5–6,8. Po výsadbě se udržuje pravidelnější zálivka do zakořenění, později se snáší i kratší sucho, dlouhodobé přemokření však zvyšuje riziko hnilob kořenů. Výška kultivaru se v praxi často formuje vyvazováním centrálního výhonu k opoře, zatímco postranní větve mohou volně splývat, proto může stejná rostlina působit jednou jako úzký stromek a jindy jako kaskáda. Hnojení se volí mírné, na jaře hnojivem pro jehličnany, mulč z kůry nebo štěrku pomáhá držet vláhu. Řez se provádí jen korekčně, aby zůstal zachovaný převis. Mrazuvzdornost se uvádí přibližně do −30 °C, proto je vhodná pro většinu poloh ČR, v nádobě je potřeba počítat s rychlejším promrzáním kořenů a s drenáží. Pro výsadbu se volí období březen až říjen, u podzimních termínů je důležité stabilní zavlažení před zimou. U solitéry se nechává odstup alespoň 1,5–2 m od chodníku nebo zdi, aby převislé větve měly prostor. V oblastech s častým těžkým sněhem se někdy používá zimní svázání dlouhých větví, které snižuje riziko rozlámání. Z běžných problémů se mohou objevit mšice a pilatky, při dlouhodobém vlhku také houbové skvrnitosti jehlic, zdraví podporuje světlo a vzdušné stanoviště.

Autor: Kristýna | Revize: 23.02. 2026