Borovice kleč 'Grüne Welle' Pinus mugo 'Grüne Welle'

Detailní popis produktu

Borovice kleč 'Grüne Welle' - kompaktní kultivar borovice kleče, druhu přirozeně rostoucího v horských oblastech střední a jižní Evropy, od Alp po Balkán. V přírodě osídluje kamenité svahy, suťová pole a horské louky v nadmořských výškách nad 1 000 m, kde je vystavena silnému větru, mrazu i intenzivnímu slunečnímu záření. Kultivar 'Grüne Welle' si zachovává vysokou odolnost původního druhu, avšak roste výrazně kompaktněji a vytváří hustý, nízký keř s lehce zvlněným, plastickým obrysem. V dospělosti dosahuje přibližně 0,8–1,2 m výšky a 1,2–1,8 m šířky. Růst je pomalý, roční přírůstky se pohybují kolem 5–10 cm. Jehlice jsou uspořádány ve svazečcích po dvou, 3–6 cm dlouhé, pevné, tmavě zelené a lesklé. Na větvích vytrvávají několik let, což zajišťuje celoroční kompaktní vzhled. Jarní samčí květenství je drobné, žlutavé, samičí šištice jsou nenápadné, dozrávají druhým rokem do hnědé barvy a zůstávají dekorativní i přes zimu. Kultivar se uplatňuje jako solitéra v menších zahradách, v předzahrádkách, skalních partiích, štěrkových výsadbách i v nádobách na terasách. Díky pravidelnému, ale přirozeně působícímu tvaru vytváří klidný strukturální prvek mezi trvalkami, okrasnými travinami či nízkými listnatými keři. Neobsahuje trny, není jedovatá a je vhodná i do zahrad přístupných dětem.

Borovice kleč - Pinus mugo je jehličnatý keř řidčeji křovitého vzrůstu, bez hlavního kořene. Dorůstá do výšky 1-2 m a vyskytuje se převážně v horských oblastech nad horní hranicí lesa, popř. v nižších polohách na rašeliništích či vrchovištích. Často mívá bizardní tvary získané neustálým větrem z jedné strany. V zahradních podmínkách roste hustě a pravidelně a patří k nejodolnějším zahradním borovicím. V přírodě často roste na skalnatých, písčitých místech, přestože potřebuje ke zdravému růstu dost vody. K tomu jí slouží dlouhé kořeny, které si vodu dokáží najít i v nejnepříznivějších podmínkách. Kromě silně vápenité snáší jakoukoli propustnou půdu. Plně otužilá, velmi houževnatá menší borovička, nachází řadu uplatnění ve výsadbách do zahrad a městské zeleně.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Jana | Revize: 18.2.2026