Borovice lesní 'Albyns' Pinus sylvestris 'Albyns'

Detailní popis produktu

Borovice lesní 'Albyns' - nízký, široce rozložitý kultivar borovice lesní. Druh Pinus sylvestris pochází z Evropy a severní Asie a přirozeně osidluje světlé lesy i otevřené písčiny, což se odráží v dobré toleranci k větru a suchu. 'Albyns' vytváří plochý až mírně klenutý habitus, který se s věkem rozšiřuje do stran. V dospělosti dosahuje přibližně 0,4–0,5 m na výšku a 1,8–2,2 m do šířky, jehlice jsou tuhé, obvykle 4–7 cm dlouhé, zelené se stříbřitým nádechem a v zimě se vybarvují jen mírně. Roční přírůstky jsou cca 10-15 cm. Kultivar je vhodný do skalek, do štěrkových partií, na okraje záhonů a na svahy, kde pomáhá překrýt půdu, zpevnit štěrkovou plochu a vizuálně sjednotit výsadbu včetně přechodu mezi trávníkem a záhonem. V kombinacích dobře funguje s vřesy, kostřavami, rozchodníky, levandulí nebo nízkými jalovci. Ve srovnání s běžnou borovicí lesní nepřerůstá prostor, místo stromu vytváří dlouhodobě nízký, přehledný porost. Krásný jehličnan, který lze pěstovat v květináčích, nádobách nebo přímo na zahradě ve skalkách.  

Borovice lesní je jehličnatý strom známý svou odolností a rozšířením v různých typech prostředí. Tato borovice může dosáhnout výšky 20–35 metrů a má kuželovitou korunu, která se s věkem stává méně pravidelnou a více otevřenou. Její jehlice jsou šedozelené, asi 4–7 cm dlouhé, uspořádané po dvou ve svazečcích. Zimní pupeny pryskyřičnaté a vejcovité až podlouhle vejcovité Čerstvé výhonky a jehlice mají charakteristickou vůni pryskyřice. Borovice lesní má široké využití v lesnictví i v krajinářství. Je často vysazována pro dřevo, ale také jako okrasný strom v parcích a zahradách. Díky své odolnosti a schopnosti snášet různé podmínky je oblíbená volba pro tvorbu živých plotů či zalesňování rozsáhlejších ploch. Na otevřených prostranstvích vytváří borovice lesní obvykle malebné koruny a skvěle ladí s listnáči, jako jsou duby, dřezovec, akát, jerlín, habr a hloh. Působivé kombinace lze vytvořit s břízami, jalovci, vřesem a rododendrony. Větší vřesoviště nabízejí vhodné prostředí, zatímco menší, zakrslé kultivary jsou ideální pro větší skalničky, pohyblivou zeleň nebo pro zahradní úpravy na střechách a terasách. Tak se dá využít i základní druh, pokud věnujeme trochu času tvarování zaštipováním rašících výhonů. Její výrazná rezavá kůra je vizuálním tahákem, který strom opticky vystavuje do popředí. Tento silný vizuální dojem je v krajinářství využíván především tam, kde se jeho kmeny zářivě vyjímají proti červenajícímu se západu slunce. Tato borovice je také symbolem mnoha evropských zemí a je často spojována s jejich kulturními tradicemi. Její odolnost a univerzální použití ji činí významnou součástí mnoha krajinných prostorů a ekosystémů.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 30.12.2025