Borovice limba 'Otztal' Pinus cembra 'Otztal'

Detailní popis produktu

Borovice limba 'Otztal' - ikonická dřevina alpinských lesů Alp a Karpat, kde roste v chladných, větrných polohách na kamenitých až humózních, dobře odvodněných půdách. Vyznačuje se pomalým růstem, dlouhověkostí a měkkými jehlicemi uspořádanými po pěti, které mají jemně stříbřitý, modrozelený nádech. Kultivar 'Otztal' je trpasličí, úzce pyramidální forma, vyšlechtěná pro kompaktní habitus a pravidelnou siluetu. V mladém věku tvoří hustou kuželovitou korunu a drží si drobné, jemné olistění, které dobře ladí s kamenem a nízkými trvalkami. V deseti letech se obvykle pohybuje kolem 0,5–0,7 m výšky a 0,3–0,4 m šířky, v dospělosti zpravidla přibližně 2–3 m × 1–1,5 m. Druh je jednodomý, v květnu až červnu vytváří pylové šištice, šišky s jedlými semeny se objevují většinou až na starších jedincích. Semena jsou výživná a obsahují zejména tuky a bílkoviny, v kuchyni se používají podobně jako pinie. Vůně jehlic je jemně pryskyřičná, zvlášť po dešti, a v zimě zůstává olistění stabilní i bez hnědnutí. Kultivar se uplatní v alpináriích a štěrkových výsadbách, kde doplňuje nízké trvalky i kámen.

Borovice limba - Pinus cembra představuje strom dosahující výšky cca 18-22 m, který se vyznačuje pomalým růstem. Charakteristickým rysem je její hustá, kuželovitě štíhlá koruna, sahající téměř až k zemi, což stromu dodává majestátní vzhled. Jehlice mají stříbřitě zeleno-modrou barvu a jsou uspořádané po pěti v jednom svazku. Délka jehlic se pohybuje v rozmezí 6-12 cm a šířka činí přibližně 1 mm. Působí velmi jemně. Jehlice jsou hustě nahloučené a odstávají od větví, které jsou také hustě osázené, což borovici limba propůjčuje kompaktní a plný vzhled. Na vnitřní straně jehlic se nacházejí bělavé proužky průduchů, zatímco hřbet jehlic je tmavě zelený a bez průduchů. Šišky borovice limby měří v délce 5-8 cm a v šířce 4-5 cm. V nezralém stadiu mají šišky nafialovělý odstín, při dozrání pak nabývají hnědou barvu. Borovice limba je rozšířena především v horských oblastech střední Evropy. V České republice je tento strom často využíván v okrasných výsadbách díky své estetické hodnotě a v lesnických výsadbách pro svou výraznou odolnost proti nepříznivým podmínkám. Borovice limba se tak stává ceněným příspěvkem do rozmanitého spektra zeleně, kde plní nejen estetickou, ale i ekologickou funkci.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 22.02. 2026