Borovice pyrenejská Pinus uncinata

Detailní popis produktu

Borovice pyrenejská - stálezelená jehličnatá dřevina původem z horských poloh jihozápadní Evropy. V přírodě roste na kamenitých svazích a v řídkých porostech v nadmořských výškách, kde se střídá silný vítr, sníh a letní sucho. Tento původ se promítá do pevného dřeva i tvaru koruny, která bývá úzce kuželovitá až nepravidelně vystoupavá. Jehlice jsou tuhé, tmavozelené, ve svazečcích po dvou, na větvích vydrží několik let a vytvářejí hustou texturu. Na jaře, obvykle v květnu a červnu, se objevují žlutavé pylové šištice a později dozrávají drobnější šišky se zahnutým koncem šupin. V dospělosti může dosáhnout 4–20 m výšky, v zahradních výsadbách se častěji drží v pásmu 6–12 m a šířce koruny kolem 3–6 m. Využití nachází jako solitéra, ve skupinách jehličnanů i v přírodně laděných výsadbách na svazích, kde zpevňuje půdu kořenovým systémem. Dobře se kombinuje s jalovci, zakrslými smrky a okrasnými trávami na minerálním mulči.

Pěstování: Nejlépe prosperují na plném slunci, v polostínu bývá koruna řidší a zvyšuje se náchylnost k houbovým chorobám. V otevřených polohách se u mladých stromů osvědčuje závětří před zimním větrem, zároveň je vhodné mikroklima bez dlouhodobě stojatého vlhkého vzduchu. Půda bývá nejvhodnější propustná písčitohlinitá až štěrkovitá, v těžkých jílech pomáhá drenáž a vyvýšený záhon. Doporučené pH se pohybuje přibližně 4,5–6,5. Kontejnerované stromky se vysazují od března do listopadu mimo zmrzlou půdu, v teplém období s pravidelnou zálivkou do plného zakořenění, obvykle první 2 sezóny. Po ujmutí snášejí sucho většinou dobře, dlouhodobé zamokření však zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se volí střídmé, obvykle postačí jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých větví, u některých druhů lze pro zahuštění zkracovat jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a omezuje přehřívání kořenů. Mrazuvzdornost běžně se pohybuje zhruba do -30 °C, v zahradě tedy běžně nevyžaduje zimní kryt, u rostlin v nádobách je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím mulčem nebo obalem. Odolnost k suchu bývá střední až vysoká, vyšší nároky na vláhu mívají mladé výsadby. Rozestupy se volí velkorysé, orientačně 4–8 m podle druhu a cílové koruny, aby byla zajištěna cirkulace vzduchu.

Autor: Kristýna | Revize: 30.12.2025