Borovice pyrenejská 'Silver Candle' Pinus uncinata 'Silver Candle'

Detailní popis produktu

Borovice pyrenejská 'Silver Candle' - stálezelený kultivar horské borovice z okruhu pyrenejských a alpských populací, přirozeně vázaných na slunné, větrné svahy a kamenité půdy ve vyšších polohách. Vytváří úzce kuželovitý habitus s vystoupavými větvemi a patří k dřevinám, které si drží kompaktní tvar bez řezu. Roste pomalu a v dospělosti se pohybuje kolem 2,5–3,5 m výšky při šířce 1–1,5 m, takže nezabírá mnoho místa. Největší okrasnou hodnotu mají jarní pupeny a rašící výhony, které bývají nápadně bělavé díky pryskyřici, což dalo vzniknout označení „silver candles“. Jehlice jsou tmavozelené, ve svazečcích po dvou, obvykle 3,5–5 cm dlouhé. Šišky se tvoří postupně na vyzrálejších jedincích a přidávají jemnou strukturu zejména v zimním období. Kultivar se uplatňuje jako solitéra do menších zahrad, do vřesovišť a štěrkových záhonů, v přírodních kompozicích i v moderních výsadbách s travinami a nízkými dřevinami. V nádobách působí jako celoroční architektonický prvek, zejména v kombinaci s vřesy, brusnicemi a stálezelenými keříky.

Borovice pyrenejská - pomaleji rostoucí druh borovice, dosahující do výšky 15 - 20 m a šířky 8 m. Růst je spíše kuželovitý. Jehlice jsou krátké, tuhé, sytě zelené a ve svazečku rostou po dvou kusech. Šištice mají 3 - 6 cm na délku, jsou purpurové až tmavě hnědé. Využití této dřeviny u nás je široké - jako okrasný strom do parků i zahrad, kde se vyjímá zvláště jako solitéra. Dá se však použít i pro skupinové výsadby. 

Pěstování: Nejlépe prosperují na plném slunci, v polostínu bývá koruna řidší a zvyšuje se náchylnost k houbovým chorobám. V otevřených polohách se u mladých stromů osvědčuje závětří před zimním větrem, zároveň je vhodné mikroklima bez dlouhodobě stojatého vlhkého vzduchu. Půda bývá nejvhodnější propustná písčitohlinitá až štěrkovitá, v těžkých jílech pomáhá drenáž a vyvýšený záhon. Doporučené pH se pohybuje přibližně 4,5–6,5. Kontejnerované stromky se vysazují od března do listopadu mimo zmrzlou půdu, v teplém období s pravidelnou zálivkou do plného zakořenění, obvykle první 2 sezóny. Po ujmutí snášejí sucho většinou dobře, dlouhodobé zamokření však zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se volí střídmé, obvykle postačí jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých větví, u některých druhů lze pro zahuštění zkracovat jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a omezuje přehřívání kořenů. Mrazuvzdornost běžně se pohybuje zhruba do -30 °C, v zahradě tedy běžně nevyžaduje zimní kryt, u rostlin v nádobách je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím mulčem nebo obalem. Odolnost k suchu bývá střední až vysoká, vyšší nároky na vláhu mívají mladé výsadby. Rozestupy se volí velkorysé, orientačně 4–8 m podle druhu a cílové koruny, aby byla zajištěna cirkulace vzduchu.

Autor: Kristýna | Revize: 22.02. 2026