Borovice rumelská 'Bergfeuer' Pinus peuce 'Bergfeuer'

Detailní popis produktu

Borovice rumelská 'Bergfeuer' - balkánský horský druh pětijehličné borovice z Albánie, Severní Makedonie, Bulharska a severního Řecka, přirozeně rostoucí ve vlhčích, chladných polohách přibližně mezi 1 000–2 200 m n. m., kde jde o reliktní jehličnan vázaný na horské klima. Kultivar 'Bergfeuer' je kompaktnější výběr s pomalým růstem, který v zahradách obvykle dorůstá 1–2 m na výšku a okolo 0,5 m do šířky. Vytváří úzký kužel s větvením od země a jemnou, „peřitou“ kresbou díky měkkým jehlicím ve svazečcích po 5. Jehlice jsou převážně modrozelené až šedozelené, 6–10 cm dlouhé, s různou délkou na výhonech, což dává koruně živý dojem. Na jaře se objevují nenápadné pylové šištice a později se mohou vytvářet úzké válcovité šišky, které při dozrávání hnědnou. Kultivar se uplatní jako solitéra do menších zahrad, do skalek a vřesovišť i do nádob, kde drží tvar po celý rok. Jemná textura dobře kontrastuje s travinami a trvalkami s většími listy, na rozdíl od mnoha zakrslých borovic nepůsobí polštářovitě a dobře se čte i v zimní siluetě.

Borovice rumelská je rychle rostoucí stálezelený jehličnan, dorůstající do výše 10-20m a šíře 4,5-7m. Roční přírůstky jsou 25-30 cm za rok. Vyznačuje se svým pyramidálním tvarem postupem času se více zaoblí. Spodní větve však zůstávají plné, pokud má stromek kolem sebe dostatek prostoru. Jehlice jsou tmavě zelené, se šedivým proužkem na spodní straně. Na stromu se vyskytuji jednotlivě nebo ve skupinách rostoucí světle-hnědé až červeno-hnědé šišky. Zajímavý druh do všech typů zahrad.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 22.02. 2026