Borovice rumelská 'Latgale'

Detailní popis produktu

Borovice rumelská 'Latgale' - vychází z druhu borovice rumelská, který pochází z horských oblastí Balkánu, zejména z pohoří Pirin, Rila a Šar planina. V přirozeném prostředí roste jako vysoký strom, kultivar 'Latgale' však vytváří kompaktní, spíše keřovitý habitus s kulovitým až široce oválným tvarem. V podmínkách střední Evropy dorůstá přibližně 1–1,5 m výšky a 0,8–1,2 m šířky po 10–15 letech, růst je pomalý a pravidelný. Jehlice jsou měkké, v pětičlenných svazečcích, 6–9 cm dlouhé, matně zelené s jemným modravým nádechem, což dodává rostlině klidný, chladný tón vhodný k šedým kamenům či stříbřitým travinám. Mladé šištice se objevují již na poměrně nízkých rostlinách, samičí jsou zpočátku purpurové, později hnědnou a vytvářejí podlouhlé šišky dlouhé kolem 8–10 cm. V kompozici se uplatní jako solitéra v předzahrádce, ve vřesovištní výsadbě nebo v kombinaci s nízkými jalovci, vřesy, pierisy a okrasnými trávami. Díky klidnému výrazu se hodí také do japonsky laděných zahrad a menších městských zahrad.

Borovice rumelská je rychle rostoucí stálezelený jehličnan, dorůstající do výše 10-20m a šíře 4,5-7m. Roční přírůstky jsou 25-30 cm za rok. Vyznačuje se svým pyramidálním tvarem postupem času se více zaoblí. Spodní větve však zůstávají plné, pokud má stromek kolem sebe dostatek prostoru. Jehlice jsou tmavě zelené, se šedivým proužkem na spodní straně. Na stromu se vyskytuji jednotlivě nebo ve skupinách rostoucí světle-hnědé až červeno-hnědé šišky. Zajímavý druh do všech typů zahrad.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 28.11. 2025