Borovice rumelská 'Bitola'

Detailní popis produktu

Borovice rumelská 'Bitola' - pochází z vysokohorských oblastí Balkánu, kde roste na kamenitých svazích a hřebenech vystavených sněhu, větru a silným mrazům. V přírodě vytváří vysoké, štíhlé stromy, v zahradách však existují kultivary s jemnějším růstem. 'Bitola' patří k pomaleji rostoucím výběrům, vhodným pro okrasné výsadby ve střední Evropě. V našich podmínkách zahrad dosahuje v dospělosti přibližné výšky 4–6 m a šířky 2–3 m, v prvních deseti letech obvykle 1,5–2,5 m. Koruna má nepravidelně kuželovitý tvar a působí vzdušně, nepříliš zahuštěně, což dovoluje vyniknout jednotlivým větvím. Jehlice jsou uspořádané po pěti, přibližně 8–10 cm dlouhé, pevné, se stříbřitě zeleným odstínem, který vyniká zejména na slunci a v kontrastu s tmavšími koniferami. Strom si udržuje dekorativní vzhled po celý rok. Na jaře nese drobné samčí a samičí květy, po nichž se vyvíjejí hnědé válcovité šišky, které dozrávají během několika let a dodávají koruně další strukturu. Semena slouží jako potrava ptactvu. 'Bitola' nachází uplatnění jako menší dominanta ve vřesovištích, ve skalkách a v předzahrádkách, kde vytváří jemný, ale výrazný vertikální akcent. Dobře se kombinuje s vřesy a vřesovci, zakrslými smrky, jalovci, nízkými azalkami či trsnatými okrasnými travami.

Borovice rumelská je rychle rostoucí stálezelený jehličnan, dorůstající do výše 10-20m a šíře 4,5-7m. Roční přírůstky jsou 25-30 cm za rok. Vyznačuje se svým pyramidálním tvarem postupem času se více zaoblí. Spodní větve však zůstávají plné, pokud má stromek kolem sebe dostatek prostoru. Jehlice jsou tmavě zelené, se šedivým proužkem na spodní straně. Na stromu se vyskytuji jednotlivě nebo ve skupinách rostoucí světle-hnědé až červeno-hnědé šišky. Zajímavý druh do všech typů zahrad.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 28.11. 2025