Borovice Schwerinova Pinus x schwerinii

Detailní popis produktu

Borovice Schwerinova - vznikla jako zahradní kříženec borovice vejmutovky (Pinus strobus) a borovice himalájské neboli vejmutovky himalájské (Pinus wallichiana). Poprvé byla zaznamenána kolem roku 1905 v parku hraběte von Schwerin u Berlína a od té doby se pěstuje jako okrasný strom do parků i větších zahrad. Habitus bývá v mládí široce kuželovitý, později nepravidelný a malebný, s vodorovně rozloženými větvemi. V zahradách dorůstá obvykle 10–15 m a 4–6 m do šířky, proto se uplatní hlavně jako solitéra. Jehlice nese po pěti, tenké a měkce svěšené, obvykle 8–14 cm dlouhé, modrozelené se stříbřitým ojíněním, takže koruna působí „zamlženým“ dojmem. V létě se tvoří protáhlé, převislé šišky, které jsou zprvu světle zelené a později hnědnou. V zahradní kompozici se uplatňuje jako solitéra, kde vynikne kresba jehlic, případně v pozadí s rododendrony, kalmiemi, okrasnými travinami nebo s podsadbou stín snášejících trvalek. Roste středně rychle, v dobrých podmínkách přidává desítky centimetrů ročně, přitom si dlouho udržuje vzdušnou, světlo propouštějící korunu. Díky tomu pod ní mohou prosperovat i nižší výsadby, které ocení polostín a mírně kyselou půdu. V městském prostředí snáší běžné znečištění lépe než citlivé horské jehličnany, stále však vyžaduje dobrou drenáž. V oblastech s těžkým mokrým sněhem se vyplatí počítat s možností vyvázání mladých větví, aby se předešlo rozlomení.  Borovice Schwerinova je vhodná jako solitérní strom v moderních i přírodně laděných zahradách, kde zaujme svým elegantním tvarem a hustým jehličím. V zahradnictví není tak rozšířená, což ji činí zajímavou volbou pro sběratele a milovníky méně obvyklých jehličnanů.

Pěstování: Nejlépe prosperují na plném slunci, v polostínu bývá koruna řidší a zvyšuje se náchylnost k houbovým chorobám. V otevřených polohách se u mladých stromů osvědčuje závětří před zimním větrem, zároveň je vhodné mikroklima bez dlouhodobě stojatého vlhkého vzduchu. Půda bývá nejvhodnější propustná písčitohlinitá až štěrkovitá, v těžkých jílech pomáhá drenáž a vyvýšený záhon. Doporučené pH se pohybuje přibližně 4,5–6,5. Kontejnerované stromky se vysazují od března do listopadu mimo zmrzlou půdu, v teplém období s pravidelnou zálivkou do plného zakořenění, obvykle první 2 sezóny. Po ujmutí snášejí sucho většinou dobře, dlouhodobé zamokření však zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se volí střídmé, obvykle postačí jarní kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo pro jehličnany. Řez se omezuje na odstranění suchých větví, u některých druhů lze pro zahuštění zkracovat jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a omezuje přehřívání kořenů. Mrazuvzdornost běžně se pohybuje zhruba do -30 °C, v zahradě tedy běžně nevyžaduje zimní kryt, u rostlin v nádobách je vhodné chránit kořenový bal před promrznutím mulčem nebo obalem. Odolnost k suchu bývá střední až vysoká, vyšší nároky na vláhu mívají mladé výsadby. Rozestupy se volí velkorysé, orientačně 4–8 m podle druhu a cílové koruny, aby byla zajištěna cirkulace vzduchu.

Autor: Kristýna | Revize: 22.02. 2026