Borovice smolná 'Pillnitz' Pinus resinosa 'Pillnitz'

Detailní popis produktu

Borovice smolná 'Pillnitz' -  severoamerický druh z řídkých borových lesů a písčitých morén. Kultivar 'Pillnitz' patří mezi zakrslé formy s kompaktním, kuželovitým až široce kuželovitým habitem. Růst je pomalý, v 10 letech se často pohybuje okolo 0,5 m na výšku i šířku, v dospělosti mívá přibližně 0,8–1 m výšky a 1,2–1,5 m šířky, takže dobře zapadá do menších zahrad. Jehlice jsou dlouhé, obvykle 10–15 cm, šedozelené až žlutozelené, na koncích jemně špičaté, a v zimě udržují stálou barvu. Dekorativní jsou i malé šišky, které po dozrání hnědnou a na rostlině mohou chvíli zůstávat. Výsadbou k suchomilným trvalkám, nízkým jalovcům, mateřídoušce nebo do štěrkového záhonu vzniká kompozice, která působí upraveně i mimo vegetační sezonu. V suchých zimách bývá důležitější ochrana před zimním sluncem a větrem než samotný mráz, protože stálezelené jehlice odpařují vodu i při zmrzlé půdě. V exponovaných polohách pomáhá závětří a pravidelná kontrola vlhkosti při oblevě, zejména u nádob. Pro plošné pokrytí nízkého záhonu se používají přibližně 1–2 rostliny na 2–3 m², podle toho, zda má působit jako jednotlivý akcent nebo jako opakující se prvek v rytmu výsadby. V sortimentu se někdy zaměňuje botanické určení kultivaru, proto je praktické držet se latinského jména na etiketě a sledovat, zda jehlice vyrůstají po dvou ve svazečku, což je pro Pinus resinosa typické.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 22.02. 2026