Borovice těžká 'WB SDL #3 J.M'

Detailní popis produktu

Borovice těžká 'WB SDL #3 J.M' - patří k typickým jehličnanům západu Severní Ameriky, kde roste na suchých, kamenitých svazích a náhorních plošinách. Kultivar 'WB SDL #3 J.M' představuje zakrslou formu s velmi pomalým růstem a hustým větvením, proto je vhodný i do menších zahrad. Vytváří nízký, široce kuželovitý až nepravidelně kulovitý keř s ročními přírůstky přibližně 5–8 cm. V deseti letech dosahuje zhruba 60–80 cm výšky i šířky, ve vyšším věku obvykle 1,2–1,5 m při podobné šířce. Jehlice se objevují ve svazečcích po třech, jsou středně dlouhé, jemné a pružné, v tónech svěže až teple zelené a při doteku voní pryskyřicí. Mladé výhony působí měkce a plně, starší větvičky nesou typickou šupinatou kůru borovice těžké. Květy jsou nenápadné, na jaře, obvykle v květnu, se objevují drobná žlutavá samčí květenství a postupně se vyvíjejí menší šišky, které na rostlině přetrvávají více let. Díky kompaktnímu habitu se kultivar uplatní jako celoroční struktura ve štěrkových záhonech, skalkách, stepních výsadbách nebo v předzahrádkách, kde nahradí běžné kulovité smrky. Velmi dobře působí v kombinaci s okrasnými trávami, nízkými jalovci, rozchodníky a suchomilnými trvalkami, kde jeho stálá zeleň zvýrazňuje sezónní proměny okolních rostlin.

Borovice těžká - vysoký statný strom, dorůstající do výšky až 20 m v našich podmínkách. Koruna je štíhle kuželovitá a hustá s vodorovně rozloženými poměrně krátkými větvemi. Borka je skořicově hnědá a u starších stromů velmi tlustá. Jehlice jsou tuhé, tmavě zelené a špičaté a rostou ve svazečcích. Samčí šišky jsou žluté a samičí červené. Zralé šišky jsou žlutavě hnědé. Vynikne jako solitéra v jakékoliv zahradě větší rozlohy.

Pěstování: Preferuje plně osluněná, teplá a vzdušná stanoviště s dobrou cirkulací vzduchu, chráněná před dlouhodobým zimním přemokřením. Nejlépe prospívá v hlubších, propustných, písčitohlinitých půdách s mírně kyselou až neutrální reakcí, přibližně v rozmezí pH 5,5–7. Při výsadbě se osvědčuje přidání hrubšího písku či štěrku pro zlepšení drenáže a lehký organický mulč v podobě kůry nebo štěpky k ochraně povrchu půdy. Kontejnerované rostliny se vysazují po celu sezónu, v oblastech s tuhými zimami je výhodnější jarní výsadba. Zálivka je pravidelná pouze v prvních letech po výsadbě, později borovice dobře snáší letní přísušky, nesnáší však trvale podmáčené půdy. Hnojení se používá střídmě, postačuje jednou ročně na jaře slabá dávka hnojiva pro jehličnany. Řez není nutný, případně se omezuje na odstranění suchých nebo poškozených větví v pozdní zimě. Mrazuvzdornost se v podmínkách střední Evropy pohybuje přibližně do -29 °C, dobře vyzrálé rostliny snášejí i krátkodobé poklesy pod tuto hodnotu. Při výsadbě do menších skupin se volí rozestup zhruba 0,8–1 m mezi rostlinami, aby měly dostatek prostoru pro postupné rozvinutí koruny. Z chorob se mohou v nevhodných podmínkách objevit houbové skvrnitosti jehlic, které omezuje vzdušné stanoviště a nepřemokřená půda.

Autor: Kristýna | Revize: 28.11. 2025