Borovice Thunbergova 'Majima' Pinus thunbergii 'Majima'

Detailní popis produktu

Borovice Thunbergova 'Majima' - pochází z pobřežních oblastí Japonska a Korejského poloostrova, kde roste na písčitých, větrných stanovištích se slanou mlhou. Kultivar 'Majima' je trpasličí selekce ceněná pro kompaktní, nepravidelně kulovitý až nízce kupolovitý habitus a zimní efekt kůry. Jehlice jsou ve svazečcích po dvou, 6–9 cm dlouhé, tuhé, s podélnými žlutozelenými proužky, které na slunci zvýrazní kresbu koruny. Na starším dřevě vyniká oranžově až červenohnědá, odlupčivá borka. V květnu se tvoří samčí a samičí květenství na téže rostlině, po opylení dozrávají protáhlé hnědé šišky zhruba 4–7 cm. V zahradě funguje jako stálezelený akcent do japonských kompozic, mezi kameny a štěrky, k vřesům i nízkým travám, případně k javorkům a azalce v kyselém záhonu. Jehlice jsou pichlavé, proto se s rostlinou lépe manipuluje v rukavicích, a při dotyku uvolňují typickou pryskyřičnou vůni. Dobře snáší vítr a po zakořenění i krátkodobější sucho, zároveň zvládá i městské prostředí, pokud má kořeny v nezamokřené půdě. V nádobách se uplatní v kompozicích s kamennou drtí a nízkými trvalkami, přičemž se volí širší nádoba s odtokem a substrát s vyšším podílem minerální složky.

Borovice těžká - vysoký statný strom, dorůstající do výšky až 20 m v našich podmínkách. Koruna je štíhle kuželovitá a hustá s vodorovně rozloženými poměrně krátkými větvemi. Borka je skořicově hnědá a u starších stromů velmi tlustá. Jehlice jsou tuhé, tmavě zelené a špičaté a rostou ve svazečcích. Samčí šišky jsou žluté a samičí červené. Zralé šišky jsou žlutavě hnědé. Vynikne jako solitéra v jakékoliv zahradě větší rozlohy. 

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 22.02. 2026