Borovice vejmutovka 'Bergman's Variegated'
Kód: 133387.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Borovice vejmutovka 'Bergman's Variegated' - pestrolistý kultivar borovice vejmutovky, jehličnatého stromu původem z východní části Severní Ameriky. V evropských zahradách se druh uplatňuje jako okrasná dřevina s jemným, měkkým jehličím. 'Bergman's Variegated' patří mezi formy s efektem dračího oka, kdy jsou jehlice podélně pruhované žlutými až krémově zlatými pásy na modrozeleném podkladu. Roste jako středně velký, pomalu přirůstající jehličnan s hustým, pyramidálním až široce kuželovitým habitem. V deseti letech dorůstá přibližně 1,5–2 m výšky a asi 1 m šířky, v dospělosti v zahradách obvykle 2–3 m výšky a 1–1,5 m šířky. Jehlice jsou tenké, 8–14 cm dlouhé, měkké a jemně převislé, vyrůstají po pěti ve svazečku. Jarní přírůstky působí světle zlatě, během léta se barva mění do zelenozlatého tónu. Na některých výhonech převládá žluté vybarvení, vznikají tak světelné pruhy v koruně, které kontrastují s tmavšími jehličnany i listnatými keři. Květy jsou u borovic nenápadné a samičí šištice se do plné velikosti vyvíjejí na starších stromech. V kompozici se kultivar uplatňuje jako menší solitéra v trávníku, ve vřesovištích nebo jako světlý akcent mezi tmavými dřevinami.
Borovice vejmutovka - borovice dorůstající do výšky 8 - 12 m, dle podmínek pěstování, v přirozeném prostředí dorůstá až do výšky 20 m. Jehlice jsou měkké, 7 - 13 cm dlouhé a mají světle zelené zbarvení s modrozeleným nádechem. Roste vzpřímeně, v mládí pravidelně kuželovitě, později se pak rozrůstá nepravidelně do stran. Ideální je umístění na slunném stanovišti.
Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.
Autor: Kristýna | Revize: 29.11. 2025
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
