Borovice vejmutovka 'Horsford'

Detailní popis produktu

Borovice vejmutovka 'Horsford' -  zakrslý kultivar borovice vejmutovky, jehličnatého stromu původem z východní části Severní Ameriky, kde roste v chladnějším a vlhčím klimatu. Základní druh vytváří vysoké stromy, u kultivaru 'Horsford' však šlechtitelský výběr vedl k mimořádně pomalému růstu a drobnému, pravidelně kulovitému habitu. Jedná se o nízký, hustý, vždyzelený keř, který v deseti letech dosahuje přibližně 0,5 m výšky i šířky, v dospělosti obvykle 0,6–0,8 m výšky a 0,8–1 m šířky, v závislosti na podmínkách stanoviště. Větvení je husté, větve jsou krátké a rovnoměrně rozmístěné, což vytváří pravidelný „bochánek“. Jehlice jsou poměrně dlouhé na tak malou rostlinu, okolo 6–10 cm, měkké, po pěti ve svazečku, s modrozeleným až zelenomodrým nádechem a jemným ojíněním. Husté olistění překrývá vrcholy letorostů i pupeny, takže keř působí na pohled hebce a pěstitele vede k dotyku. Jarní přírůstky bývají o něco světlejší, během léta se barva sjednocuje do tlumenějšího modrozeleného tónu. Květní orgány jsou, stejně jako u většiny borovic, nenápadné a okrasná hodnota spočívá především v celoroční struktuře a barvě jehlic. Díky malým rozměrům, kompaktnímu tvaru a měkkému jehličí se kultivar uplatňuje v předních partiích skalek, vřesovišť, ve smíšených jehličnatých výsadbách i v nízkých obrubách kolem cest a teras. Vhodný je také pro výsadbu do větších nádob na slunné terasy, kde přináší stálou zimní kostru výsadby.

Borovice vejmutovka - borovice dorůstající do výšky 8 - 12 m, dle podmínek pěstování, v přirozeném prostředí dorůstá až do výšky 20 m. Jehlice jsou měkké, 7 - 13 cm dlouhé a mají světle zelené zbarvení s modrozeleným nádechem. Roste vzpřímeně, v mládí pravidelně kuželovitě, později se pak rozrůstá nepravidelně do stran. Ideální je umístění na slunném stanovišti.

Pěstování: Nejlepší vybarvení a hustotu jehlic mají na plném slunci, v lehkém polostínu roste část kultivarů stále spolehlivě, ale koruna bývá volnější. Závětří je výhodné hlavně v zimě, kdy kombinace větru a slunce podporuje vysychání jehlic, v teplých nížinách pomáhá mikroklima s chladnějším podložím a mulčem. Půda se osvědčuje propustná, písčitohlinitá až kamenitá, v těžkých jílech je důležitá drenáž, zakrslé formy reagují citlivě na přemokření. Doporučené pH bývá přibližně 4,5–6,5, u mnoha zahradních půd funguje i mírně kyselé až slabě neutrální prostředí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do listopadu, v teplém období s pravidelnou zálivkou, aby kořenový bal neprosychal, zejména během prvního léta. Po zakořenění bývá odolnost k suchu střední až vysoká, přesto se u zakrslých kultivarů vyplácí rovnoměrná vláha při dlouhých vedrech. Hnojení je vhodné střídmé, na jaře menší dávkou pomalu rozpustného hnojiva pro jehličnany, nadbytek dusíku zvyšuje měkký přírůstek a riziko chorob. Řez se obvykle nevyžaduje, pro zahuštění se někdy zkracují jarní „svíčky“ v květnu až červnu. Mulč z kůry stabilizuje vlhkost i teplotu půdy. Pěstování v nádobě je časté, potřebná je drenážní vrstva, propustný substrát a zimní ochrana nádoby proti promrznutí kořenů, při oblevě se hlídá vlhkost. Mrazuvzdornost zakrslých borovic bývá vysoká, okolo -30°C, rizikem je spíše zimní vysychání a přemokření. Ze škůdců se mohou objevit svilušky a mšice při suchu, z chorob sypavky a kořenové hniloby v těžké půdě. Rozestupy se volí podle cílové šířky, orientačně 0,8–1,5 m u polštářových forem a  širších zakrslých kultivarů okolo 1,5–2,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 29.11. 2025