Božskokvět zahradní 'Rote Farbe' - Dodecatheon meadia 'Rote Farbe'

Detailní popis produktu

Božskokvět zahradní 'Rote Farbe' - syn. Primula meadia. Je severoamerická trvalka ze světlých lesů a prérií, typická jarní fenologií a letní dormancí. Kultivar 'Rote Farbe' vytváří přízemní růžici podlouhle kopinatých, jasně zelených listů a z krátkého oddenku vyhání na jaře štíhlé, holé stvoly. V květnu a červnu se na nich otevírá obvykle 5–10 květů s trubkovitou bází a silně ohrnutými korunními lístky, které směřují vzhůru, zatímco tyčinky a pestík zůstávají protažené dolů. Zbarvení je výrazně fialové až červenofialové se žlutým středem, takže rostlina vyniká i v polostínu pod keři. Po odkvětu nadzemní část rychle zatahuje, což je dobré využít ve výsadbách s navazující letní strukturou, například s bohyškami, dlužichami, kakosty nebo kapradinami. Květy poskytují jarní pyl a nektar, proto jsou přínosné pro opylovače. Ideální jako doplněk do smíšených záhonů nebo jako solitér v polostínu.

Pěstování: Pro pěstování božskokvětu 'Rote Farbe' se hodí slunce až polostín, vždy s půdou, která drží vláhu na jaře, ale v zimě nezůstává podmáčená. Nejlépe prospívá v humózním, propustném substrátu s pH přibližně 5,5–7,0, v těžších jílech se zlepšuje drenáž příměsí štěrku a listovky. Rostliny se vysazují od března do května nebo v září a říjnu, kvetení připadá na květen až červen. V době růstu je důležitá pravidelná zálivka, po zatažení se režim přirozeně zklidňuje a dlouhodobé přemokření v létě i v zimě rostlině nesvědčí. Mrazuvzdornost je v našich podmínkách dobrá a při suché zimní drenáži se uvádí přibližně -25 °C. Rozestup 25–30 cm odpovídá zhruba 9–12 rostlinám na m². Jako prevence proti výkyvům vlhkosti se osvědčuje lehký mulč z listí. Z problémů se mohou objevit hniloby v zamokřené půdě, ze škůdců nejčastěji slimáci na jaře a larvy lalokonosců u kořenů při pěstování v nádobách. Přihnojování je střídmé, nejlépe formou kompostu nebo listovky na jaře, protože přebytek dusíku podporuje listy na úkor kvetení a zvyšuje citlivost k hnilobám. V zahradě se často volí místo s přirozeným jarním přísunem vláhy a sušším létem, například u paty listnatých keřů, kde po olistění vznikne lehký stín. Při pěstování v nádobě se počítá s hlubším květináčem, drenážní vrstvou a ochranou před zimním přemokřením, například pod přesahem střechy. Protože po zatažení zůstává místo bez listů, v praxi se vyplatí stanoviště označit a vysazovat kolem ní rostliny s pozdějším rašením, aby nedošlo k nechtěnému poškození při pletí. V místech s holomrazy pomůže zimní kryt v podobě vrstvy suchého listí, které se na jaře odstraní, jakmile začne rašení.

Autor: Kristýna | Revize: 20.01. 2026