Břečťan alžírský 'Gloire de Marengo' Hedera algeriensis 'Gloire de Marengo'

Břečťan alžířský 'Gloire de Marengo' - kultivar 'Gloire de Marengo' je velkolistá panašovaná selekce, která vyniká kožovitými, výrazně lesklými listy 8–15 cm dlouhými, se šedozeleným až stříbřitým mramorováním a nepravidelným krémově bílým lemem. Na opoře se přichytává příčepivými kořínky a postupně vytváří souvislé ozelenění zdí, plotů i pergol, obvykle 5–10 m. Bez opory se chová jako půdopokryvná dřevina a tvoří porost přibližně 30–50 cm vysoký, vhodný pod stromy a do stinných koutů. Na vyzrálých výhonech se v září až říjnu objevují nenápadné zelenavé okolíky bohaté na nektar, následně černé bobule dozrávající na jaře. Plody jsou pro člověka nejedlé a při požití mohou být škodlivé, míza může u citlivé pokožky dráždit, proto je při řezu vhodné používat rukavice. V kompozici působí jako celoroční zelená kulisa k bohyškám, kapradinám, dlužichám a stínomilným travinám, kde velké listy zvýrazní strukturu výsadby. Mladé, sterilní výhony mívají listy mělčeji laločnaté, na kvetoucích výhonech se objevují listy celokrajnější. V zimě zůstává olistění převážně zachované, v holomrazech může část listů zhnědnout a na jaře se rychle obnovuje novým rašením.

Pěstování: Nejlépe prospívá v polostínu až stínu, na plném slunci vyžaduje rovnoměrně vlhkou půdu a závětří. Vhodná je humózní, živná a propustná zemina, pH přibližně 6–7,5, s mulčem pro stabilní vlhkost. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října, u čerstvé výsadby je důležitá pravidelná zálivka, po zakořenění snáší i krátké přísušky. Přihnojení na jaře kompostem nebo hnojivem pro okrasné dřeviny podpoří nárůst listové hmoty. Řez se provádí podle potřeby od jara do léta, aby se udržel tvar a hustota, u plodících výhonů se část ponechává pro podzimní květy. V podmínkách ČR je odolnost nejlepší v teplejších polohách a v chráněném mikroklimatu, přibližná mrazuvzdornost bývá kolem -15 °C, při holomrazech prospívá zimní kryt kořenů a závětří. Jako půdopokryv se vysazuje zhruba po 35–40 cm, tedy asi 6–9 rostlin na m², na popnutí plotu či zdi se obvykle počítá s rozestupem 60–100 cm. Z problémů se mohou objevit mšice, štítenky a svilušky při suchém vzduchu, ve vlhku pak skvrnitosti listů, proto pomáhá vzdušné stanoviště bez dlouhodobého zamokření. Pěstování v nádobě je možné, vyžaduje však větší objem substrátu, drenážní vrstvu a ochranu nádoby proti promrznutí, v zimě je citlivý hlavně kořenový bal. V přesušených interiérech se může objevovat sviluška, proto je vhodné spíše chráněné venkovní přezimování.

Autor: Nikol | Revize: 22.2. 2026