Břečťan popínavý - Hedera helix

Detailní popis produktu

Břečťan popínavý - stálezelená dřevina z čeledi aralkovitých, původní v Evropě, severní Africe a jihozápadní Asii, v ČR se místy vyskytuje i zplaněle. Mladé výhony jsou plazivé nebo šplhavé, přichycují se krátkými příčepivými kořínky a dokážou pokrýt zdi, kmeny i skalkové svahy. Jako půdopokryv vytváří obvykle 20–30 cm vysoký koberec, šířkou se postupně rozrůstá na několik metrů, s oporou může po letech vystoupat zhruba 10–15 m. Listy jsou kožovité, leskle zelené, nejčastěji tří až pětilaločné, v zimě zůstávají na rostlině. Po dosažení dospělé fáze se na nelepivých, keříčkovitých výhonech objevují kulovité okolíky drobných zelenožlutých květů, obvykle v září až listopadu, a patří k pozdním zdrojům nektaru a pylu pro včely i další hmyz. Následují modročerné bobule dozrávající v zimě až na přelomu zimy a jara, které vyhledávají ptáci, pro člověka jsou při požití jedovaté. Listy i plody obsahují saponiny a u citlivých osob může šťáva vyvolat podráždění kůže. V kompozici se uplatňuje jako podrost pod stromy, výplň stinných koutů, zelené pozadí pro cibuloviny a kapradiny nebo jako stálezelené krytí konstrukcí, kde dobře kontrastuje s kůrou stromů a kamenem.

Pěstování: Pro pěstování v podmínkách České republiky je vhodné polostinné až stinné stanoviště, kde rostlina netrpí prudkým zimním sluncem ani vysušujícím větrem. Snáší i mírné ranní slunce, zvláště v nádobách však prospívá lépe v rozptýleném světle. Preferuje humózní, živinami bohatou, mírně vlhkou a dobře propustnou půdu s pH přibližně 6,0-7,5. V přehřáté, vysychavé nebo naopak těžké půdě pomáhá přidání kompostu, listovky či menšího podílu rašeliny. Na volných plochách se vysazuje obvykle 7-10 rostlin na m², aby v několika letech vytvořily souvislý koberec. Kontejnerové rostliny se umisťují do zahrady od března do října, při podzimní výsadbě je vhodné chránit kořeny vrstvou mulče. Břečťan je obecně mrazuvzdorný přibližně do -20 °C. V nádobách se doporučuje umístění u zdi či částečná izolace nádoby. Substrát má mezi jednotlivými zálivkami mírně proschnout, protože přemokření vede k hnilobě kořenů a extrémní sucho omezuje růst. Přihnojení na jaře organickým nebo vícesložkovým hnojivem podpoří hustotu porostu. Výhony lze dle potřeby zkracovat, čímž se podporuje větvení a kompaktní vzhled. Z chorob se mohou objevit skvrnitosti listů, ze škůdců mšice, svilušky či červci. Při práci s rostlinou jsou vhodné rukavice, protože míza může u citlivějších osob vyvolat podráždění pokožky.

Autor: Nikol | Revize: 23.1. 2026