Broskvoň okrasná 'Nana' Prunus persica 'Nana'

Detailní popis produktu

Broskvoň okrasná 'Nana' - zakrslý, kompaktní tvar broskvoně určený pro místa, kde není prostor pro běžný ovocný strom. V dospělosti dosahuje zhruba 1,2–1,5 m výšky a kolem 1 m šířky a vytváří hustší, jemně větvený habitus. Největší okrasnou hodnotu přináší časné kvetení, obvykle v březnu až dubnu, kdy se na ještě holých větvích objevují růžové květy. Květy mohou být lehce voňavé a poskytují časný nektar pro opylovače. Listy jsou úzké, kopinaté a v sezóně zelené, na podzim se mohou vybarvit do žlutých až oranžových odstínů. Podle podmínek po odkvětu někdy nasazuje i drobnější plody, hlavním efektem je však jarní kvetení v malé, snadno udržovatelné formě. V kompozici se dobře kombinuje s jarními cibulovinami, s nízkými trvalkami a s dřevinami s tmavším olistěním, protože růžová barva květů vynikne na kontrastu. Na podzim se barví do zlatavých a oranžových tónů. Někdy může stromek produkovat drobné plody, které jsou však malé a často nejsou vhodné k jídlu. Tato krásná broskvoň vytváří zajímavý prvek do zahrady díky své kompaktní velikosti a atraktivním květům.

Pěstování: Stanoviště vyhovuje plné slunce, teplé mikroklima a závětří, aby se omezilo namrzání květů a prodloužila doba kvetení. Půda má být propustná, středně živná, s drenáží, pH přibližně 6,5–7,5. V nádobách se používá vzdušný ovocnářský substrát a na dno drenážní vrstva, protože broskvoně špatně snášejí trvale mokré kořeny. Výsadba do volné půdy se provádí na jaře i na podzim, u nádob je možné přesazování v hlavní sezóně mimo mrazy. Zálivka je důležitá zejména v nádobě a v době růstu letorostů, při přemokření roste riziko klejotoku. Řez bývá u kompaktního kultivaru minimální, obvykle se jen prosvětluje koruna po odkvětu a odstraňují se poškozené větve. Z chorob se sleduje kadeřavost listů, prevencí je vzdušné stanoviště a ochrana před rašením. U kvetoucích broskvoní jsou citlivé květní pupeny, při plném květu mohou být kritické hodnoty kolem −3,3 °C. Zazimování v nádobě spočívá v ochraně kořenového balu před promrznutím a v umístění do závětří. Hnojení se opírá o kompost nebo dlouhodobě působící hnojivo na jaře, v nádobě se živiny doplňují častěji v menších dávkách. Mulč z kompostu stabilizuje vlhkost a chrání jemné kořeny v létě před přehřátím. Na místech s častými pozdními mrazy se uplatní stanoviště s mírným prouděním vzduchu, které oddálí rašení. Při pěstování v nádobě je důležitá i kontrola škůdců, nejčastěji mšic, které se mohou objevit na mladých výhonech. Při výsadbě do záhonu v řadě se ponechává rozestup přibližně 1,2–1,5 m.

Autor: Kristýna | Revize: 22.02. 2026