Čechřice vonná - Myrrhis odorata

Detailní popis produktu

Čechřice vonná - vytrvalá bylina z čeledi miříkovitých, původem z horských a podhorských oblastí střední až jižní Evropy. Vytváří silný kořenový systém a pevné, duté lodyhy, obvykle 1–1,5 m vysoké a 0,5–1 m široké, k plné velikosti se často dopracuje během 2–5 let. Listy jsou 2–3krát zpeřené, kapradinové, sytě zelené a po promnutí výrazně voní po anýzu. V květnu a červnu se objevují bílé okolíky o průměru zhruba 6–10 cm, které navštěvují včely i pestřenky a hodí se i k řezu do lehkých vazeb. Po odkvětu dozrávají protáhlá, nápadně velká semena dlouhá přibližně 1,5–2,5 cm, obvykle od července do srpna. Druh je samosprašný, opylování však zvyšuje počet vyzrálých semen a zároveň přitahuje užitečný hmyz do zahrady. V trvalkových záhonech působí jako vzdušný „závoj“ na okraji jedlých i okrasných výsadeb a dobře zapadá do přírodních a venkovských kompozic. Jedlé jsou listy, mladé řapíky, semena i kořen. Chuť bývá nasládlá, anýzová, a dobře ladí s ovocem, kompoty, tvarohem, kašemi i jemnými omáčkami. Listy se někdy přidávají i k lehce nakyslému ovoci, kde zvýrazní sladkost bez doslazování. V silici listů převažuje anetol, což se promítá do typické vůně a chuti. V lidovém léčitelství se používala nať, zejména jako aromatická bylina do čajových směsí.

 Pěstování: Pro pěstování v podmínkách ČR se uplatní slunce až polostín, ideálně s rovnoměrnou půdní vlhkostí a závětřím. Nejlépe roste v hlubší, humózní, středně těžké půdě, která je vlhká, ale dobře propustná, dlouhé letní sucho snáší hůře. Vhodné pH se pohybuje přibližně 6,0–7,5, na chudších půdách pomáhá každoroční přídavek kompostu a tenká vrstva mulče. Výsadba se provádí od března do října, s rozestupy 50–60 cm, což odpovídá asi 3–4 rostlinám na m². V nádobách se osvědčují hlubší květináče kvůli kořenu, výživný substrát a pravidelná zálivka bez dlouhého přemokření. Listy se sklízí průběžně od dubna do června, nejjemnější jsou před kvetením, nať se může zkracovat i v létě po odkvětu. Po odkvětu se porost zmlazuje seříznutím květních stonků, čímž se podpoří čistý nový list a omezí vysemeňování. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se v praxi pohybuje přibližně do -25 °C, v holomrazech pomáhá mulč z listovky. Z chorob se může objevit padlí při suchu a zahuštění, ze škůdců mšice nebo slimáci na mladých listech. Rostliny se množí nejlépe výsevem čerstvého osiva na podzim nebo dělením starších trsů na jaře. Při sběru ve volné přírodě je důležitá jistá determinace, protože jemně členěné listy mohou vzdáleně připomínat některé jedovaté miříkovité.

Autor: Nikol | Revize: 2.2. 2026