Cedr himalájský 'Albospica' Cedrus deodara 'Albospica'

Detailní popis produktu

Cedr himalájský 'Albospica ' - stálezelený jehličnan se středně pomalým růstem. Kultivar 'Albospica' je pěstovaný výběr známý z evropských sbírek už před rokem 1899 a ceněný pro bělavé špičky jarních přírůstků. V mládí tvoří pravidelně kuželovitý strom s mírně převislými konci větví, později se koruna rozšiřuje a získává nepravidelnou siluetu. V podmínkách ČR obvykle dorůstá přibližně 6–10 m výšky a 3–6 m šířky, roční přírůstky se často pohybují kolem 20–35 cm. Jehlice jsou měkké, 3–5 cm dlouhé, ve svazečcích, se svěže zeleným až modrozeleným tónem. Na jaře se na koncích větévek objevují slonovinově bílé špičky, které během léta žloutnou a postupně přechází do zelené. Šišky jsou vzpřímené, 7–10 cm dlouhé, po dozrání se na stromě rozpadají. Na jaře, obvykle v dubnu až květnu, se objevují pylové šištice a mladé samičí šišky, které během druhého roku dozrávají do hněda. V kompozici vyniká jako solitéra u vstupu, v trávníku nebo u štěrkových výsadeb, kde kontrastuje s tmavými jalovci a travinami. U starších stromů může být bílé vybarvení méně nápadné, protože se tvoří méně nových špiček, přesto jehlice zůstávají vybarvené i v zimě a strom drží strukturu po celý rok.

Cedrus deodara, známý také jako himálajský cedr, je impozantní jehličnatý strom, který pochází z Himálají. Je to strom se vznešenou a elegantní přítomností. Himálajský cedr může dorůst do výšky 40–50 metrů, s kuželovitou až pyramidální korunou. Jeho vzhled je majestátní, s rovnými větvemi, které vytvářejí elegantní a rovnoměrný tvar koruny. Mladé stromy mají špičatou a kuželovitou korunu, která se s věkem mění na širší a více rozložitou. Jeho jehlice jsou střídavě uspořádané a mají jemnou, jehlovitou strukturu. Jsou jasně zelené až stříbřitě modré, což poskytuje stromu jemný a přitažlivý vzhled. Jehlice jsou poměrně dlouhé a vytvářejí hustý zelený baldachýn. Himálajský cedr je ceněn pro svou krásnou estetiku a je často využíván jako solitérní strom v parcích, zahradách a okrasných zahradách pro svou dekorativní hodnotu. Může být také využit pro vytvoření větších zahradních kompozic. Tento cedr preferuje slunné stanoviště a dobře odvodněnou půdu. Je obecně poměrně odolný a nenáročný na péči, což z něj činí atraktivní volbu pro zahradníky a majitele pozemků. Má všestranné využití a může být výborným přírůstkem do různých typů zahradních designů.

Pěstování: Vyžaduje slunné stanoviště, kde se nejlépe vybarvují jehlice a vytváří se pevná koruna. Snese i lehký polostín, ale roste zde pomaleji. Nejlépe se mu daří v hlubší, propustné, středně těžké půdě, ideálně mírně kyselé až neutrální (pH 6,0–7,0). Nesnáší těžké, zamokřené a trvale vlhké půdy, ale naopak velmi dobře snáší sucho a teplo po zakořenění. Zálivka je důležitá hlavně v prvních letech po výsadbě. Jakmile dobře zakoření, je cedr atlaský velmi odolný vůči suchu a patří mezi nejlépe suchu odolné jehličnany. Hnojení obvykle není nutné, postačí kvalitní půda; u mladých stromů lze na jaře přidat lehké hnojivo pro jehličnany. Mrazuvzdornost cedru atlaského je střední, obvykle kolem –20 až –23 °C. V chladnějších oblastech mohou mladé rostliny namrzat, proto se doporučuje chráněné, teplé stanoviště. Starší stromy jsou odolnější. Cedr atlaský je obecně odolný vůči chorobám, citlivý však může být na dlouhodobé přemokření nebo těžké půdy. Řez se běžně neprovádí, protože strom má přirozeně krásný habitus. Odstraňují se pouze suché nebo poškozené větve. Tvarování není vhodné.

Autor: Nikol | Revize: 23.2. 2026