Cedr libanonský Cedrus libani

Detailní popis produktu

Cedr libanonský - pochází z horských oblastí Libanonu, Turecka a Sýrie, kde roste v nadmořských výškách 1000–2000 m na kamenitých, dobře odvodněných svazích. V přirozeném prostředí se dožívá několika set let a patří k symbolickým stromům Blízkého východu. V mládí vytváří kuželovitou korunu, s věkem se větve rozkládají do širokého, patrovitého tvaru s vodorovně postavenými větvemi a plochými „stoly“ olistění. V podmínkách střední Evropy dorůstá obvykle 20–30 m výšky a 10–15 m šířky. Jehlice jsou tuhé, 2–3 cm dlouhé, modrozelené až šedozelené, vyrůstají ve svazečcích na zkrácených výhonech a na větvích vytrvávají 3–6 let. Šišky jsou vzpřímené, válcovité, 8–12 cm dlouhé, dozrávají druhým až třetím rokem a následně se rozpadají. Druh je ceněn pro výraznou architekturu koruny a hodí se jako solitéra do parků, zámeckých zahrad či rozlehlých soukromých pozemků. V menších zahradách je třeba počítat s jeho budoucími rozměry.

Pěstování: Cedrus libani vyžaduje plné slunce a dostatek prostoru pro rozvoj koruny i kořenového systému. Nejvhodnější je hlubší, dobře propustná půda, hlinitopísčitá až kamenitá, s pH 6–7,5. Dlouhodobé zamokření ani těžké jílovité půdy nejsou vhodné. Výsadba se provádí na jaře od března do května nebo na podzim od září do října. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně −25 °C, mladé stromy je vhodné chránit před silným větrem a zimním sluncem, zejména v prvních letech po výsadbě. Po zakořenění je druh poměrně tolerantní k suchu. Hnojení je střídmé, postačí jarní aplikace hnojiva pro jehličnany. Řez se běžně neprovádí, pouze odstranění poškozených větví. Při výsadbě je doporučeno ponechat minimálně 8–10 m prostoru od budov a dalších vzrostlých stromů. Možné jsou napadení mšicemi či houbovými chorobami při nevhodném stanovišti.

Autor: Lucie Š. | Revize: 13. 02. 2026