Cedr libanonský 'Blue Fountain'

Detailní popis produktu

Cedr libanonský 'Blue Fountain' - úzce rostoucí, silně převislý kultivar cedru libanonského, uváděný jako výběr vyšlechtěný v Německu. Základní druh Cedrus libani pochází z horských oblastí Libanonu, Sýrie a Turecka, kde roste na kamenitých svazích s dlouhým létem a dobře snáší sucho i vápenité půdy. 'Blue Fountain' nese jehlice ve svazcích, modrostříbrné až ocelově modré, a vytváří husté, dolů splývající větévky, které dávají koruně fontánový rytmus. Růst je středně bujný, roční přírůstky se často pohybují okolo 15–25 cm. Protože kultivar nemusí od mládí tvořit výrazný terminál, tvar se v praxi určuje vyvazováním k opoře. Při vedení do výšky zůstává koruna úzká, v 10 letech se uvádí přibližně 1,8 m × 0,6 m, starší rostliny v zahradách obvykle dosahují kolem 3–5 m podle délky vedení. Na jaře, obvykle v březnu až dubnu, se objevují samčí pylové šištice, opylení zajišťuje vítr a květy nejsou okrasné. Samičí šištice jsou nenápadné, později se vyvíjejí vzpřímené, šedozelené šišky, které dozrávají 2–3 roky a následně se rozpadají. Trny netvoří a běžně se nepovažuje za jedovatou. V kompozici se dobře kombinuje s travinami, tmavozelenými tisovci nebo s kamennými prvky, kde vynikne kontrast modrého jehličí.

Cedr libanonský - tento jedinec je vzácný a vznešený jehličnatý strom s bohatou historií. Pochází z hor Libanonu a okolních regionů Středního východu. Tento cedr může dorůst do výšky kolem 25–40 metrů s typickou korunou kuželovitého nebo pyramidálního tvaru. Má charakteristickou vizuální dominanci díky rovným a  rovnoměrně rozprostřeným větvím, které přispívají k jeho majestátnímu vzhledu. Jeho jehlice jsou krátké, tmavě zelené a uspořádané ve svazečcích na koncích větví. Jsou tvrdé, ostré a vytvářejí hustý zelený baldachýn. Cedr libanonský je známý také pro svou charakteristickou krásnou vůni, kterou vydává, když se třou jehlice nebo větve. Tento strom je ceněn pro svou historickou hodnotu, vznešenost a výraznou estetiku. V zahradní architektuře se používá jako solitér ve větší trávníkové ploše nebo před okrajem porostů jiných dřevin, zejména v rozlehlých parcích nebo zahradách, kde může být dominantním prvkem v krajinářském designu. Jeho impozantní vzhled přináší do prostoru, kde je umístěn, pocit důstojnosti a vznešenosti.

Pěstování: Stanoviště vyhovuje plné slunce a závětří proti zimnímu větru. Půda by měla být propustná, hlinitopísčitá až štěrkovitá, bez dlouhodobého zamokření, pH přibližně 6,0–7,5, toleruje i vápenitý podklad. Sazenice po výsadbě vyžadují zálivku. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka po dobu 2–3 sezón, později bývá poměrně odolný vůči suchu. V zimě se osvědčuje zabránit střídání přemokření a promrzání, zejména u mladých rostlin a u nádob. Při pěstování v nádobě je vhodný vzdušný substrát s minerální složkou a drenáží, nádoba by měla být stabilní proti větru. Jarní přihnojení hnojivem pro jehličnany podporuje vybarvení, řez se většinou neprovádí, případné zkrácení výhonů je možné koncem zimy. U tohoto kultivaru je praktické počítat s oporou a vyvázáním, které se ponechává několik let, aby se vytvořil vzpřímený vodič. Výsadba kontejnerovaných rostlin probíhá obvykle od března do listopadu. Doporučený rozestup od dalších dřevin je zhruba 1,0–1,5 m podle plánované šířky koruny. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se u druhu uvádí nejméně do -27 °C, mladé výsadby mohou být citlivější na vysychání a zimní slunce, proto se hodí chráněné stanoviště, zimní mulč a v nádobě i izolace kořenového prostoru. Z chorob se mohou objevit hniloby kořenů v těžké půdě, ze škůdců mšice nebo svilušky při dlouhodobém suchu.

Autor: Kristýna | Revize: 15.01. 2026