Cedr libanonský var. stenocoma Cedrus libani var. stenocoma

Detailní popis produktu

Cedr libanonský var. stenocoma - stálezelený a jehličnatý strom, který pochází z pohoří Taurus a Antitaurus v jihozápadním Turecku, kde roste ve vyšších nadmořských výškách na kamenitých svazích s dlouhou sněhovou pokrývkou. Díky této provenienci bývá považován za odolnější a vzpřímenější formu cedru libanonského, která si déle udržuje úzký, pravidelný habitus. Koruna je v mládí kuželovitá až sloupovitá, větve jsou tuhé a převážně vodorovně odstálé. Jehlice vyrůstají ve svazečcích na krátkých brachyblastech, jsou 1,5–3 cm dlouhé, tužší, tmavozelené až šedozelené. Samčí šištice se objevují na konci léta a na podzim, po opylení se postupně vyvíjejí vzpřímené šišky 6–10 cm, které při dozrávání přecházejí do světle hnědých tónů. V zahradě působí jako solitéra s klidnou geometrií, dobře ladí s buky, javory, borovicemi i s travinami a štěrkovými výsadbami, kde vynikne kontrast jehličí a kamene. Oproti běžné formě Cedrus libani bývá růst zpravidla pomalejší a kompaktnější, což usnadňuje začlenění do soukromých zahrad. Šišky dozrávají postupně během druhé sezony a na stromě se rozpadají, proto se celé šišky na zemi obvykle nenacházejí.

Cedr libanonský - tento jedinec je vzácný a vznešený jehličnatý strom s bohatou historií. Pochází z hor Libanonu a okolních regionů Středního východu. Tento cedr může dorůst do výšky kolem 25–40 metrů s typickou korunou kuželovitého nebo pyramidálního tvaru. Má charakteristickou vizuální dominanci díky rovným a  rovnoměrně rozprostřeným větvím, které přispívají k jeho majestátnímu vzhledu. Jeho jehlice jsou krátké, tmavě zelené a uspořádané ve svazečcích na koncích větví. Jsou tvrdé, ostré a vytvářejí hustý zelený baldachýn. Cedr libanonský je známý také pro svou charakteristickou krásnou vůni, kterou vydává, když se třou jehlice nebo větve. Tento strom je ceněn pro svou historickou hodnotu, vznešenost a výraznou estetiku. V zahradní architektuře se používá jako solitér ve větší trávníkové ploše nebo před okrajem porostů jiných dřevin, zejména v rozlehlých parcích nebo zahradách, kde může být dominantním prvkem v krajinářském designu. Jeho impozantní vzhled přináší do prostoru, kde je umístěn, pocit důstojnosti a vznešenosti.

Pěstování: Vyžaduje slunné stanoviště, kde se nejlépe vybarvují jehlice a vytváří se pevná koruna. Snese i lehký polostín, ale roste zde pomaleji. Nejlépe se mu daří v hlubší, propustné, středně těžké půdě, ideálně mírně kyselé až neutrální (pH 6,0–7,0). Nesnáší těžké, zamokřené a trvale vlhké půdy, ale naopak velmi dobře snáší sucho a teplo po zakořenění. Zálivka je důležitá hlavně v prvních letech po výsadbě. Jakmile dobře zakoření, je cedr atlaský velmi odolný vůči suchu a patří mezi nejlépe suchu odolné jehličnany. Hnojení obvykle není nutné, postačí kvalitní půda; u mladých stromů lze na jaře přidat lehké hnojivo pro jehličnany. Mrazuvzdornost cedru atlaského je střední, obvykle kolem –20 až –23 °C. V chladnějších oblastech mohou mladé rostliny namrzat, proto se doporučuje chráněné, teplé stanoviště. Starší stromy jsou odolnější. Cedr atlaský je obecně odolný vůči chorobám, citlivý však může být na dlouhodobé přemokření nebo těžké půdy. Řez se běžně neprovádí, protože strom má přirozeně krásný habitus. Odstraňují se pouze suché nebo poškozené větve. Tvarování není vhodné.

Autor: Nikol | Revize: 24.2. 2026