Cesmína ostrolistá 'Ferox Argentea' Ilex aquifolium 'Ferox Argentea'

Detailní popis produktu

Cesmína ostrolistá 'Ferox Argentea' - samčí kultivar stálezelená dřevina evropských lesních lemů, ceněná pro zimní strukturu a odolné, kožovité olistění. Kultivar 'Ferox Argentea' patří do skupiny ferox s mimořádně ostnitými listy, které působí ježatým dojmem, a současně nese krémově bílé panašování, nejvýraznější na mladých přírůstcích. V květnu a červnu rozkvétají drobné bílé květy, důležité pro opylovače, tento kultivar je samčí a netvoří okrasné bobule, naopak může posloužit jako opylovač samičím kultivarům cesmíny v okolí. V našich zahradách dorůstá přibližně 3–4 m na výšku a 1,5–2,5 m do šířky, roste pomalu až středně rychle a díky hustému větvení se využívá pro neprůhledné živé ploty, bezpečnostní výsadby i jako výrazný solitéra do předzahrádek. Panašované listy vnášejí světlo do stínu a dobře se kombinují s tmavolistými dřišťály, tisem, kapradinami i stínomilnými trvalkami, zatímco ostny zvyšují ochranný účinek výsadby.

Pěstování: Cesmínám nejlépe vyhovuje umístění na chráněné stanoviště s plným sluncem až polostínem, ideálně v závětří. Mladé rostliny lépe snášejí zimní slunce, pokud mají dostatečně vlhkou půdu a mulč v kořenové zóně. Keř upřednostňuje humózní, středně těžkou až lehčí půdu, která dobře drží vláhu, ale není trvale přemokřená. Vhodné je pH v mírně kyselé až neutrální oblasti, cesmína však snese i lehce zásadité půdy, pokud nejsou vysychavé. Povrch půdy se často mulčuje kůrou nebo listím, což brání přehřívání a vysychání jemných kořenů. Výsadby probíhají nejčastěji na jaře od března do května nebo na podzim od září do listopadu, rostliny v kontejneru lze přesazovat i v jiných termínech při zajištění zálivky. V prvních letech po výsadbě prospívá pravidelná zálivka, zejména v suchých obdobích a teplých zimách. Po zakořenění keř snáší mrazy zhruba do −25 až −29 °C, mladé rostliny však využijí zimní mulč v kořenové části. Řez snáší dobře, a proto je vhodný jak pro tvarované živé ploty, kde se rostliny vysazují zhruba 0,6–0,8 m od sebe, tak pro volné skupiny s rozestupy kolem 1,2–1,5 m. Hnojení se omezuje na mírné přidání kompostu nebo pomalu rozpustných hnojiv pro kyselomilné dřeviny jednou až dvakrát ročně. Z chorob a škůdců může v suchých létech trpět přísuškem s projevem žloutnutí nebo okrajového zasýchání listů, z hmyzu se občas objeví mšice či červci. Celkově však jde o odolný, dlouhověký keř, který přináší stálou zeleň a zároveň zajišťuje opylení samičích cesmín v zahradě.

Autor: Kristýna | Revize: 18.12.2025