Cesmína ostrolistá 'Golden van Tol' Ilex aquifolium 'Golden van Tol'

Detailní popis produktu

Cesmína ostrolistá 'Golden van Tol' - pochází ze západní a jižní Evropy a v přírodě roste v podrostu vlhčích listnatých lesů a na okrajích křovin, kde profituje z vyšší vzdušné vlhkosti a zimního přistínění. Kultivar 'Golden van Tol' vznikl jako panašovaná mutace zelenolisté 'JC van Tol'. V našich podmínkách vytváří stálezelený, hustý, převážně vzpřímený keř se středním, spíše pomalejším růstem a dospělou velikostí obvykle 1,5–3 m × 1–2 m. Kožovité, výrazně lesklé listy mají tmavě zelený střed a zlatožlutý lem, okraje bývají téměř bez ostnů, takže je kultivar vhodný i do průchozích míst. V květnu až červnu nese drobné bílé květy. Jde o samičí kultivar a po opylení samčí cesmínou v okolí vytváří kulaté červené peckovice, které dozrávají od září a často vytrvávají do zimy. Plody jsou důležité pro ptactvo, pro člověka nejsou určeny ke konzumaci. Pro jisté nasazení plodů se v blízkosti uplatní samčí kultivar Ilex aquifolium, například 'Heckenzwerg' nebo 'Ingramii'. V zahradě se 'Golden van Tol' hodí jako solitéra, do skupin pro celoroční strukturu, do stínomilných kompozic s pěnišníky, pierisy a skimii, nebo jako stříhaný živý plot.

Pěstování: Cesmínám nejlépe vyhovuje umístění na chráněné stanoviště s plným sluncem až polostínem, ideálně v závětří. Mladé rostliny lépe snášejí zimní slunce, pokud mají dostatečně vlhkou půdu a mulč v kořenové zóně. Keř upřednostňuje humózní, středně těžkou až lehčí půdu, která dobře drží vláhu, ale není trvale přemokřená. Vhodné je pH v mírně kyselé až neutrální oblasti, cesmína však snese i lehce zásadité půdy, pokud nejsou vysychavé. Povrch půdy se často mulčuje kůrou nebo listím, což brání přehřívání a vysychání jemných kořenů. Výsadby probíhají nejčastěji na jaře od března do května nebo na podzim od září do listopadu, rostliny v kontejneru lze přesazovat i v jiných termínech při zajištění zálivky. V prvních letech po výsadbě prospívá pravidelná zálivka, zejména v suchých obdobích a teplých zimách. Po zakořenění keř snáší mrazy zhruba do −25 až −29 °C, mladé rostliny však využijí zimní mulč v kořenové části. Řez snáší dobře, a proto je vhodný jak pro tvarované živé ploty, kde se rostliny vysazují zhruba 0,6–0,8 m od sebe, tak pro volné skupiny s rozestupy kolem 1,2–1,5 m. Hnojení se omezuje na mírné přidání kompostu nebo pomalu rozpustných hnojiv pro kyselomilné dřeviny jednou až dvakrát ročně. Z chorob a škůdců může v suchých létech trpět přísuškem s projevem žloutnutí nebo okrajového zasýchání listů, z hmyzu se občas objeví mšice či červci. Celkově však jde o odolný, dlouhověký keř, který přináší stálou zeleň a zároveň zajišťuje opylení samičích cesmín v zahradě.

Autor: Kristýna | Revize: 21.02. 2026