Chrastavec makedonský 'Red Knight' - Knautia macedonica 'Red Knight'
Kód: 3060.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Chrastavec makedonský 'Red Knight' - balkánská trvalka z okrajů lesů, luk a kamenitých strání, ceněná pro dlouhé kvetení a přirozený, „luční“ vzhled. Kultivar 'Red Knight' patří k barevně ustáleným typům a nese sytě vínově až purpurově červené úbory, které v záhonu vytvářejí jasný rytmus a dobře kontrastují se stříbřitým olistěním i jemnými travinami. Z přízemní růžice laločnatých, zelených listů vyrůstají štíhlé, větvené stonky, na jejichž koncích se od června do září objevují květenství o průměru zhruba 3–4 cm. Dospělý trs mívá přibližně 60–80 cm na výšku a 50–60 cm do šířky. Vůně bývá jemná až nevýrazná, výraz tvoří tvar a barva květů. Květy poskytují nektar a pyl a patří k vyhledávaným rostlinám pro včely, čmeláky i motýly. Uplatnění nachází v přírodních a prérijních záhonech, v předzahrádkách i mezi okrasnými travinami, kde se dobře kombinuje s třapatkami, řebříčky, rozchodníky, šantou nebo šalvějemi. Stonky se osvědčují v řezu a po odkvětu mohou zůstat dekorativní i semeníky, zejména v zimních kompozicích. Rostlina bývá poněkud krátkověká, v zahradách se však často udržuje díky samovýsevu. Je ceněným přírůstkem do zahradních kompozic díky svým atraktivním květům a snadné péči. Jeho sytě červené květenství přitahuje pozornost a přispívá k rozmanitosti a kráse zahradního prostoru.
Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci v propustné, spíše sušší až čerstvé půdě. Vyhovují mu hlinitopísčité, štěrkovité i vápenité substráty, na těžších jílech se osvědčuje přimíšení hrubého písku a štěrku. Vhodné pH se pohybuje přibližně v rozmezí 6,5–8,0. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě a v prvním roce, později snáší krátkodobé sucho. Dlouhodobé přemokření v zimě zvyšuje riziko zahnívání krčků, proto pomáhá drenáž a lehký štěrkový mulč. Hnojení se obvykle drží střídmé, na jaře postačuje kompost nebo malé množství pomalu rozpustného hnojiva. Rostliny se vysazují od března do října podle počasí, velmi vhodný bývá i podzimní termín. Pro zapojení porostu se počítá s rozestupy okolo 40–50 cm, tedy přibližně 5–7 rostlin na m², v přírodních výsadbách se často používají skupiny po 3–7 kusech. Pěstování v nádobě je možné ve větším květináči s drenáží, kde se uplatní minerální příměs a pravidelnější zálivka. Odstraňování odkvetlých květenství prodlužuje tvorbu dalších poupat a omezuje samovýsev. Na konci zimy, nejčastěji v únoru až březnu, se nadzemní část obvykle seřezává nízko k růžici a trsy lze po několika letech zmladit dělením. Mrazuvzdornost se v našich podmínkách pohybuje přibližně do −25 °C při dobrém odvodnění. Z chorob se může objevit padlí, ze škůdců mšice, zejména v hustých a přehnojených výsadbách.
Autor: Kristýna | Revize: 29.01. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
